Hlavní podíl na snížení produkce by měla mít Saúdská Arábie, jež by měla omezit těžbu o necelého 0,5 mb/d. Zásadní je ale i ústupek Iráku, který by měl produkci snížit o 0,2 mb/d. Z hlavních producentů se k omezení těžby vyššímu než 0,1 mb/d zavázaly i SAE a Kuwait. Dle původních plánů jsou z dohody vyjmuty Libye a Nigérie a produkce v Íránu může oproti říjnovým úrovním mírně růst (asi o 0,1 mb/d). Kromě snížení produkce OPECu o 1,2 počítá dohoda i s příspěvkem zemí mimo OPEC včetně Ruska, a to ve výši 0,6 mb/d.

Právě dohodě se zeměmi mimo OPEC je v dohodě věnován samostatný bod a mělo by k němu proběhnout separátní setkání producentů 9. prosince. Klíčový bude právě příspěvek Ruska, které přislíbilo postupné snižování produkce “až o 0,3 mb/d v závislosti na technických možnostech”. Celkově tedy včerejší dohoda může znamenat omezení produkce o 1,8 mb/d, což by překlopilo celkovou tržní bilanci do deficitu a mělo by docházet k postupnému čerpání zásob.Co tedy očekávat dále? Důležitou událostí bude zmíněná schůzka 9. prosince, na které by se měla dolaďovat dohoda se zeměmi mimo OPEC. Jednání nemusí být jednoduchá a otázkou je, odkud přesně pochází oněch 600 tisíc barelů denně zmíněných ve včerejší dohodě. Zdá se však, že v případě neúspěchu, respektive nedodržování závazků zejména ze strany Ruska (v minulosti se dělo) včerejší dohoda nemusí padnout (i když reakce OPECu je nejistá). Klíčová však bude zejména implementace dohody, respektive dodržování dohodnutých úrovní těžby. Na ně by měla blízko dohlížet komise složená ze zástupců participujících zemí (jak z OPECu, tak i mimo něj).