Petr Bílek: A Tizian je chloubou Cadoru

23.12.2015 13:26 | Zprávy

Císař Karel V. na koni a v plné zbroji je provedený v malířově pověstné barevné škále na pozadí mysticky prozářené krajiny.

Petr Bílek: A Tizian je chloubou Cadoru
Foto: Archiv
Popisek: Karel V. od Tiziana

Tizian jej namaloval rok po bitvě u Mühlberka, kde Habsburk rozdrtil své německé protestantské protivníky. Benátčan dorazil na císařský dvůr v Augšpurku roku 1548 a svým uměním nadchl nejen panovníka, ale i četné šlechtice a dámy z jeho okolí. Zatímco hlava tehdejšího západního světa zápasila o moc se soukmenovci a pózovala umělcům, sultán Sulejman I. Nádherný stačil obsadit Rhodos a Maltu i severní pobřeží Afriky, jeho následovníci dobyli Kypr. Uherské království prakticky zaniklo a Balkán patřil Turkům.

Evropu rvaly na kusy náboženské války mezi katolíky a protestanty a její pobřišek zabírali krok za krokem islámští bojovníci. První století po znovuobjevení Ameriky a poté, co ze země byla změkoule, si nemohlo stěžovat na nedostatek událostí. Pár let před Kolumbovým vyplutím se v Pieve di Cadore (přesné datum není známo) narodil Tiziano Vecelli a už jako chlapec se odešel učit malířem do Benátek a prožil v nich s malými přestávkami život téměř devadesátiletý. Moc se nestaral o půtky kondotiérů, ani o vleklé boje Benátčanů s Osmany, maloval jednoho dóžete za druhým, jak mu velela státní renta, a při pohledu na jeho portrét papeže Pavla III., na jeho potměšilou přikrčenost, je až příliš čitelné, co si o mocných svého světa myslel. Namaloval i Sulejmana, vypadá trochu jako orientální ornament, a když benátského velitele kyperské pevnosti Famagusta Marcantonia Bragadina stáhli Turci z kůže, zděšení obyvatel domovského města vyjádřil monumentálním obrazem nazvaným Apollon trestá Marsya. Ten ale na současné malířově pražské výstavě nehledejte. Arcibiskup Jan Graubner jej neuvolnil z arcidiecézního muzea v Kroměříži. Ani Karla V. na koni v Císařské konírně nehledejte. Nevím, jestli si o něj kurátoři v madridském Pradu říkali či ne. Každopádně jim ho nepůjčili. Ani podobizny Pietra Aretina na Hradě nehledejte, ta s přelomovou barevností visí pořád ve florentské galerii Pitti. I Pavel III. zůstal v Museo di Capodimonte v Neapoli. Zato tam najdete několik kopií. Jejich rámy jsou krásné.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

EP

Tvrdíte, že se s politiky z frakce, kterou založil Babiš nikdo nebaví. Ale pokud je někdo legitimně zvolen, neměla by bát snaha politiků spolu pak jednat? Ať se mi to třeba libí nebo ne, každý přeci hájí své voliče a každý by tak měl být minimálně vyslyšen. Ale obecně mi přijde, že celá EU má do jed...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Fiala: Unie, Friedman a svobodný svět

15:49 Jan Fiala: Unie, Friedman a svobodný svět

Páteční glosa Jana Fialy