Čeští velvyslanci kvůli nim nikde ve světě nevidí důvod pořádat recepce, jako je tomu v mexickém případě. Žádné speciální cukroví se k památce zesnulých neváže, nezdobí se domácí oltáře.

Češi cítí povinnost vydat se na hřbitov, kde spočívají jejich předci, přinést věnec, kytku a svíčku. Tím věc hasne jako plamen ve větru. Žádné srocování, žádná procesí, žádná pompa. Smrt je v Čechách civilní osoba. Stejně jako fízlovi je lepší se jí vyhnout.