Stejně jako nebude schopna něco si poznamenat bez klávesnice mobilního telefonu. Tužka a papír se stanou stejně nepochopitelnými jako Rosettská deska. Jemná motorika ruky dovedená k výkonům, o nichž svědčí sličnost krasopisu písanek první poloviny dvacátého století, se bude postupně redukovat na citlivost špičky ukazováčku, jenž postupně zbytní nebo naopak vyžene kostní výhonek ve tvaru tenkého drápu.
Počítače, chytré mobilní telefony a ipady pracují s globalizovaným písmem diktovaným angličtinou. Čeština v písemné podobě je tedy pod tlakem a připomíná to dávnou situaci, kdy Akkadové přejali od Sumerů klínové písmo, ač se jejich semitský jazyk výrazně odlišoval od sumerského jazyka neznámého původu. Při takovém střetu se buď promění jazyk, nebo se změní funkce jednotlivých prvků jeho grafického záznamu. Plasticky indikuje probíhající proces to, jak se začínají písemně fixovat jména českých žen. Některé z nich odmítají -ová. Naštěstí jsou tu ještě jména křestní, jež dosud pohlaví signalizují. Ale až dojde i na ně, doporučuji začít používat znak pro determinativ, jako to znala zmíněná sumerština, která před mužským jménem psala něco na způsob našeho Y a před ženským Y, u jehož paty byl jiný malý ypsilon vzhůru nohama.
Neproměňuje se jen způsob zápisu, jenž působí jako žehlička odstraňující vše, co bývalo zvykem vidět nad českými písmeny. Pryč s čárkami a háčky, do háje s Husem. Tunnig absolvuje i akustická podoba naší mateřštiny. Slovní přízvuk se stěhuje z první slabiky na poslední: Já jeLÁ. Tento drobný posun je možné považovat za individuální a kosmetický. Důsažnější je, že, jak jsem se dověděl od jedné středoškolské profesorky češtiny, studenti čtou Máchovo „just" jako „džast". Česká slova, která neznají, čtou prostě po anglicku. A neznají jich stále více. (Já vím, že just je původem latinského.)
Transformace písemné komunikace nejen v češtině se projevuje zvýšeným výskytem piktogramů a jiných nepísmenných znaků v textech. Z hlediska literární kultury lidstva se jedná o zpětný proces provázený zvyšující se neschopností lidí číst literně fixovaný text. Jeho nároky na schopnost abstrakce vedou k tomu, že lidé preferují vynalézavá obrázková sdělení. Daleko srozumitelnější a sdělnější než písmena bude třeba způsob indiánského obrázkového písma. Na pověstné žádosti sedmi kmenů o rybářské povolení na čtyři americká jezera je vidět sedm totemických zvířat, jejichž srdce a oči jsou spojeny čarami a sjednoceny v linii jednu vedoucí ke čtyřem modrým skvrnám. Jsou spojeni jedním názorem a společnou prosbou. Jak prosté!
Komunitám, jež si píší a chtějí uchovat svou komunikaci na sociálních sítích uzavřenou a neprolomitelnou žádným hackerem, lze doporučit systém kohau rongo-rongo známý od domorodců z Velikonočního ostrova. Domluvené znaky se píší zleva doprava na jednom řádku a na druhém pokračují zprava doleva a zrcadlově obrácené. Říká se tomu bustrofedon a dodnes to nikdo nerozluštil.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
