Petr Bílek: Kultura v demisi

06.05.2018 15:57

Před lety jsme na stránkách Literárních novin iniciovali sérii textů na téma český národní zájem. Oslovovali jsme politiky, spisovatele, odboráře, ekonomy. Jejich texty jsme pravidelně otiskovali a doufali, že vyvolají také spontánní reakce a že se zrodí užitečná veřejná debata. Bohužel k ní nedošlo.

Petr Bílek: Kultura v demisi
Foto: LN
Popisek: Petr Bílek

Cítívali jsme neochotu o tomto tématu přemýšlet a domnívám se, že to bylo způsobeno tím, že vůbec není ve společnosti atmosféra, která by vyvolávala potřebu národní zájem formulovat. Jako by členství ČR v EU a v NATO jednou pro vždy jakoukoli smysluplnou debatu uzavřelo. Pohybujeme se časem setrvačně, necháváme kolem sebe události proudit a tu a tam uhneme hlavou, kdyby nás mělo něco zasáhnout. Přesto se k otázce českého národního zájmu kolegové z Mafry vracejí. Čtu, že 18. května organizují na toto téma debatu v Černínském paláci.

Kromě Andreje Babiše se jako přednášející mají na akci objevit ministři Tomáš Hüner a Lubomír Metnar. Zvláštní je, že u prvního je uvedeno „ministr průmyslu a obchodu ČR", u druhého však čtu „ministr vnitra ČR v demisi (v jednání)". Domníval jsem se, že oba sdílejí společný osud a že jsou svorně v demisi, leč někteří ministři vlády v demisi asi nejsou v demisi. No a kdo bude vymezovat český národní zájem dále? Zakladatelka SIKO koupelny&kuchyně Jaroslava Valová, předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš, chairman Deloitte Josef Kotrba, předseda představenstva České zbrojovky Lubomír Kovařík, předseda představenstva GORDIC Jaromír Řezáč a náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. Co u této nominace plyne na první pohled?

Celá geopolitická, civilizační a ekologická šíře národního zájmu se nám tu smrskává na ekonomiku a možná trochu na bezpečnost. Ekonomizace současného politického myšlení a provozu je známá věc. Viditelná je i redukce společenskovědního diskurzu na režim řeči ekonomie. Mnohé činitele ve veřejné sféře dnes ani nenapadne, že životní zájem lidí se nedá beztrestně omezit na ekonomický zájem. Podotknout někdy někde, že náklady a výnosy určitých politických rozhodnutí se ne vždy, a dokonce ve většině případů nedají přesně spočítat a vyčíslit, to může bezodkladně znamenat odsun do tábora pro manažerské diletanty.

Když před časem tehdejší ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek vyvolal interní debatu o koncepci české zahraniční politiky, byl jsem několikrát přítomen diskusi na toto téma v jakémsi volném konzultativním panelu. V předfinálních verzích koncepce se nevyskytla ani zmínka o kulturní diplomacii. Přesto ještě pořád patřím k prosťáčkům, kteří si myslí, že Česká filharmonie udělá České republice ve světě užitečnější službu než Česká zbrojovka. Ještě pořád si myslím, že Magdalena Kožená svědčí o schopnostech obyvatel ČR rozhodněji než německá auta v ČR smontovaná. Ještě stále si myslím, že za ztrátu světové prestiže pojmu české sklo by měl být někdo potrestán.

Českým národním zájmem by mělo být moci v bezpečném světě uplatnit svobodně tvůrčí schopnosti Čechů, Moravanů a Slezanů.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…