Autor nám předložil zásadní dokumenty svědčící o naprosté zrůdnosti německého nacismu – výňatky z perverzně ideologického Hitlerova manifestu Mein Kampf, protokoly z konference ve Wannsee, kde pod taktovkou Reinharda Heydricha bylo odstartováno tzv. konečné řešení židovské otázky, projevy okupantů (K.H.Frank, Heydrich) i domácích přisluhovačů (E.Moravec). protokoly ze spojeneckých jednání v Postupimi, kde bylo rozhodnuto o budoucím uspořádání poměrů v Evropě včetně z toho vyplývajícího odsunu Němců z Čech (dle tzv. Benešových dekretů). Upozorňuje i na skutečnost, že Německu bylo vítěznými spojenci uloženo zaplatit naší země vysoké reparace, ale do dnešního dne jich republika získala jen nepatrný zlomeček. Zato slyšíme chrastit rétorickými šavličkami sudetoněmecké prominenty v čele s Posseltem o údajných křivdách na Němcích a naší povinnosti je odškodnit atd.

Jak autor v předmluvě píše, „důvodem vzniku tohoto souboru textů bylo nejen aktuální tříčtvrtěstoleté výročí konce druhé války a porážky německého nacismu, ale především řada úkazů a událostí kolem nás, které jako by zkoušely naznačovat, že se může historie ne snad opakovat, ale inspirovat. Tedy to špatné z ní. Je to tedy pokus o varování: Dívejme se kolem sebe mnohem pozorněji a ostražitěji. Možná se na nás valí něco, čeho nedohlédneme.