Respekt k práskačům

V Respektu proto, neboť dlouhodobě a s neskrývaným zaujetím jeho redaktoři – Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný – vystupovali a vystupují proti někdejšímu vedení VSZ v čele s Vlastimilem Rampulou a Liborem Grygárkem, přičemž své klíčové kritické články postavili na nelegálních únicích ze spisů, které byly namířeny právě proti bývalému vedení VSZ.

Fakt, že pak právě tyto články v Respektu posloužily následně nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi jako hlavní argumenty pro odvolání Rampuly z funkce, není vůbec náhodný. Důvodně podezřelého minimálně z jednoho z těchto úniků – státního zástupce VSZ Petera Pješčaka – nejprve podržel ministr spravedlnosti Pospíšil, když nevyhověl Rampulovu návrhu na jeho dočasné zbavení funkce poté, co na něj Rampula podal kárnou žalobu.

Po nástupu Stanislava Mečla byl pak Pješčak navrácen nejen do své funkce, ale co více, byl pověřen kontrolou práce svého někdejšího nadřízeného a kárného žalobce Rampuly. Každý nezávislý novinář by tyto v pravdě bolševické manýry musel odsoudit, ať již se páchají na komkoli a kdekoliv. Bohužel, právě tato nezávislost a nezaujatost dvojici Spurný-Kundra v tématech, která se týkají státního zastupitelství, chybí. A to mj. proto, neboť svým přístupem ke zdrojům a akceptací nelegálních úniků se z novinářů, kteří děj popisují, stali sami aktéry dějů, do nichž zasahovali a nadále aktivně a dějotvorně zasahují.

A to ponechme stranou podezření, že pověřením Pješčaka kontrolou práce Rampuly a nyní i městských státních zástupců v politicky a tedy i mediálně výbušných kauzách, byli možná „odměněni“ i tito novináři, neboť není vyloučeno, že bude docházet i k dalším – exkluzivním – únikům do médií…