Inflace poklesla z pětiletého maxima (2,9 %) na aktuálních 2,6 % i díky tomu, že začal fungovat vysoký srovnávací základ z loňského roku. A z maxim ustupují i další inflační indexy, kterým centrální banka věnuje pozornost, ať už jde o čistou inflaci (3,1 %), jádrovou inflaci (2,6 %) nebo měnově politickou inflaci (2,7 %). Z tohoto pohledu může být vlastně ČNB spokojená, stejně jako s vysokým růstem HDP, který rovněž očekávala. Jediným, co jí tedy nehraje do karet, je pomalejší růst mezd ve třetím čtvrtletí. Realita totiž zaostala za prognózou o sedm desetin procentního bodu, což je s ohledem na její citlivostní scénář předpokládající rychlý růst sazeb docela nepříjemné. Znamená to tedy, že by se centrální banka mohla spíše držet svého hlavního scénáře předpokládajícího jen velmi pozvolný nárůst sazeb.Spokojenost byla cítit z komentáře ČNB k nejnovějším číslům o inflaci. A nakonec i guvernér jen nedávno hovořil o pomalém tempu – zhruba jedno zvýšení o 25 bodů za pololetí. A je-li ČNB spokojena i s kurzem koruny, tak by vlastně mohla centrální banka mít pro letošek splněno. S krátkou přestávkou by pak mohla pokračovat v normalizaci úrokových sazeb v ČR až v příštím roce, zvlášť když inflace s největší pravděpodobností zůstane nad dvouprocentním cílem a koruna nebude pokračovat v tak rychlém posilování jako doposud. Předpokládáme, že by se za příznivých okolností mohla hlavní úroková sazba centrální banky dostat na konci příštího roku na 1,25 %. Samozřejmě je tento odhad podmíněn předpokladem, že ECB začne ve druhém pololetí pomalu ustupovat od své politiky masívního dopingu bondových trhů.