Když se ovšem tyto dny navíc statisticky zohlední, najednou je průmysl v podstatě na nule. Na své by si tak mohl přijít jak optimista, tak pesimista. 

Celkově se ovšem dá říct, že na průmyslu je vidět, že mu dochází dech a prostor pro jeho další expanzi je již docela omezený v důsledku naplněnosti kapacit i nedostatku lidí. Dubnové číslo ovšem výrazně ovlivnil propad energetiky, takže aktuální čísla vypadají ještě horší, než ve skutečnosti jsou. 

Jak ovšem vyplývá ze statistik nových zakázek, žádný dramatický nárůst nelze od průmyslu ani v dalších měsících očekávat. Výsledky mohou být i podle indexů nákupních manažerů velmi dobré, leč expanze výrazně ubere na tempu. Nakonec je to i důvod, proč očekáváme další zpomalení růstu celé ekonomiky. 

Pozitivně se na dubnových výsledcích průmyslu projevila především výroba osobních automobilů, následovaná dalšími úspěšně se prosazujícími obory – výrobou kovových výrobků a elektrických zařízení. A navíc pozitivně se v těchto dvou případech vyvíjejí i nové zakázky. 

V případě automobilového průmyslu je tomu ovšem naopak a tam tentokrát došlo k propadu nových objednávek o více než 12 %, který rozhodně nelze vysvětlit statistickým základem. Prozatím bychom tento výsledek připsali technickým faktorům spíše než počínajícímu útlumu tohoto odvětví. Přesto nelze zapomenout, že evropský trh s (novými) osobními automobily se po šestiletém boomu dostává do fáze nasycení a následného útlumu. 

Celkově lze hodnotit výsledky průmyslu za duben jako pozitivní. Je však na nich i pomalu vidět postupné zpomalování, které se projeví i ve vývoji HDP ve zbytku letošního roku. Zjednodušeně řečeno, průmysl zpomaluje a ekonomika s ním. Jen těžko ho zatím v roli lídra někdo další nahradí. Nejde však o nic dramatického nebo dokonce nečekaného.