Nejrychlejší růst v tomto období zaznamenaly mzdy pracovníků pohybujících se na realitním trhu (+11,8 %). Nelze si ovšem nevšimnout, že u nich zafungoval nízký srovnávací základ, neboť loni touto dobou tam padaly mzdy o pět procent. Dalším v pořadí jsou zdravotníci, kterým se tentokrát platy navýšily o 8 %. Na konci řebříčku je kultura, zábava a rekreace (+0,6 %) a veřejná správa (+2,3 %), kde ovšem zase zafungoval vysoký základ z loňského třetího čtvrtletí.

V sekundárním sektoru – ve zpracovatelském průmyslu zůstal růst mezd v podstatě umírněný (+5,4 %), ve stavebnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků, dokonce výrazně podprůměrný (+3,6 %). Je tedy vidět, že i nadále má tato část ekonomiky své mzdové náklady – v průměru (!) pod kontrolou.

I když růst mezd a platů v podnikatelské sféře a odvětví s výrazným podílem státu je v procentech velmi podobný, nůžky se mezi těmito dvěma sférami dál rozvírají. Aktuálně tento rozdíl v důsledku dřívějšího rychlého zvyšování platů ve veřejném sektoru činí přes šest tisíc korun.