To bylo řečí a homo-slibů, když parlament schvaloval zákon proti přírodě o takzvaném registrovaném partnerství. Reprezentanti „čtyřprocentní“ deviace se zapřísahali: „Tady naše nároky končí, adopce dětí nepřicházejí v úvahu“ a tak dále a tak dále.

Mediální megafony vše patřičně zesílily a stokrát tuto lež zopakovaly, aby se pro konkrétní chvíli stala pravdou. Aby ukolébaly tu část  zneklidněné veřejnosti, které ještě není všechno jedno. Jak velká tato část je? To vlastně nikdo přesně neví. Co je však jisté, že jde o „mlčenlivou většinu“. Bude mlčet i nyní? Narozdíl od Francie nejspíš tradičně ano.

Už jsou tady!

Není proto divu, že většinovou veřejností prošla v minulých dnech vcelku bez povšimnutí informace, která by ještě před pár lety měla charakter „poplašné zprávy“: Do parlamentu přišla norma, která po schválení umožní adopce dětí homosexuálními páry. Oněmi „registrovanými“, takříkajíc „manželskými“, jejichž existenci vnesl do našeho právního řádu zákonodárný sbor v roce 2006.

Šlo tehdy o poslanecký návrh z dubna 2005, který poslanecká sněmovna schválila jako pěkný dárek před Ježíškovými narozeninami 16. prosince, senát jej pak potvrdil 26. ledna 2006. Prezident republiky Václav Klaus perverzní zákon sice vetoval, ale jeho veto poslanci 15. března 2006 přehlasovali.

Tentokrát byla zpráva o chystaných homosexuálních adopcích bezmocných dětí „shodou okolností“ téměř zakryta soubojem o jmenování „katolické buzny“ pana Putny profesorem. Obojí má i stejný výsledek: Prezident Zeman se polekal havlistických guerill, rychle vycouval a všechno prohrál. Putna bude profesorem. A mnohé děti budou již brzy téměř jistě vychovávány homosexuály. Tedy odmalička deviantně indoktrinovány. Partnerský model žena-žena respektive muž-muž jim bude vštípen jako norma. Již brzy.