Mám velikou radost – a rád bych se o ni podělil s našimi věrnými příznivci. Už pro to, že v současném světě radostí není nazbyt a stále se rozrůstající „protiproudní společenství“ se (z definice) dostává naším prostřednictvím spíše k těm méně radostným projevům současného světa. Je to logické. Sloužíme přece primárně k tomu, aby lidé s vlastním myšlením měli k dispozici mnohem širší (a hlubší) obzor pro vytváření svých suverénních postojů k událostem, jimž jsme každý den vystaveni.

Přesněji řečeno k obrazu událostí, jak je dvacet čtyři hodin denně chrlí média hlavního proudu, a jimž se prakticky nelze vyhnout: Obrazu často záměrně pokřivenému, plnému mystifikací a manipulací – nebo naopak s „bílými“ místy zamlčených faktů, nebo jejich cíleně lživou interpretací. Často mi o tom píšete podobnými slovy jako pan Faltýnek:

„Dobrý den!

Již nějakou dobu se chystám k tomu, že Vám napíšu. Před více než půl rokem jsem se dozvěděl o Vaší existenci a začal jsem pravidelně číst Vaše články. Nedlouho poté jsem začal i malou částkou přispívat na Váš provoz. Teď bych chtěl především poděkovat - Vaše články velmi rád čtu, jsou pro mě důležitým zdrojem informací, komentářů, úvah... , které jinde nenajdu...“

Ten dopis ještě pokračuje a hned se k němu vrátím – protože souvisí s onou radostí, o niž se chci podělit – ač by se zdálo, že již po těchto slovech je té radosti docela dost.

Milý pane Faltýnku – a vy všichni ostatní,