Vypukne v Evropě další zničující válka? Stane se náš kontinent potřetí za sto let jádrem světového konfliktu – tentokrát s fatální jadernou „tečkou“? Mnozí pokládají tyto otázky za hysterii. Za nezodpovědné strašení. Jednak proto, že už několik generací nemá Evropa se strašlivými válečnými útrapami vlastní zkušenost. Především ale pro to, že mediální průmysl se ze všech sil snaží vytvořit iluzi, že Západ, mocný „policajt světa“, má všechno pod kontrolou. Je to lež.

Ve skutečnosti jsme svědky a účastníky dalšího pokušení „drang nach Osten“ – jež tentokrát nevychází z Berlína, ale z Washingtonu. V Německu naopak právě zazněl silný hlas významné části elit, které před reálným nebezpečím nové války naléhavě varují. Mezi nimi bývalý spolkový prezident, někdejší ministři včetně ministra obrany či vnitra, vedoucí osobnosti minulých parlamentů, poslanci, spisovatelé, vědci, filmaři... Neméně naléhavé hlasy znějí také z Ruska – od významných celebrit až po zcela „obyčejné“ lidí. Převážná část naší veřejnosti to ani netuší. Mohutnící celoevropský odpor vůči stupňování protiruské kampaně, řízené z Washingtonu a Bruselu, naše hlavní média totiž „svobodně“ ignorují.

Co se to stalo?

Abychom pochopili proč, musíme si stále připomínat hlavní motivaci současného napětí, k němuž se ukrajinský státní převrat a následná občanská válka staly pouze záminkou: Válečná nákaza se tentokrát šíří nikoli z Berlína, ale ze Spojených států. Má ale podobný důvod, jako byl ten ve třicátých letech minulého století. Finanční krach a v něm pramenící hospodářská krize. Americký sen o nekonečné prosperitě – nevídaný podvod vytvořený tamním bankovním světem – se změnil v noční můru, která okamžitě infikovala náš „ospalý“ starý kontinent“.

Krize zatřásla iluzí věčného blahobytu, v níž většina občanů evropských zemí spočívala jako v prachových peřinách „sociálního státu“. Velmi rychle se ukázalo, že všechno to byla pouze nebezpečná fikce, v níž politické elity Evropské unie uměle udržovaly půl miliardovou populaci. Třeba primitivními hesly typu „EU je zde především pro to, aby již nikdy nebyla v Evropě válka“. A hle – máme ji za dveřmi.

Boj o dolar – a civilizaci

Amerika vytvořila nesplatitelný státní dluh. Tiskárny FEDu (obdoba centrální banky, jenže v soukromých rukou) chrlí nekonečné tuny papíru s nápisem dolar, zednářskou symbolikou a paradoxním tvrzením Věříme v Boha. Ve skutečnosti jedinou vírou a nadějí privátních majitelů americké měny je víra, že se jim podaří pomocí vojenské síly a technologické převahy přinutit zbytek světa, aby ty ničím nekryté bezcenné papírky považoval za planetární „rezervní měnu“. Na tom spočívá celá ekonomika Spojených států. Pokud by svět začal za suroviny platit něčím jiným, již za týden by nebylo v amerických obchodech ani mléko.