Evropa je vzrušena nadějí: Merkelová a Hollande v Moskvě jednají s ruským prezidentem o metodě, která by vedla k ukončení ukrajinské občanské války. Také Amerika je vzrušena – avšak nadějí přesně opačnou: Konečně má příležitost zaplavit kyjevskou „demokratickou“ vládu „smrtícími zbraněmi“, jak zní přesná citace představitele washingtonských elit.

A míní tím zbraně nejen americké, ale především ty z „postsovětských zemí“, tedy takové, které při vraždění svých spoluobčanů budou umět fašistické a nacistické pluky oligarchů používat. Prostě nás do toho konečně naplno zatáhnout. Mají zde své spojence. I pražská (mediální a politická) kavárna je vzrušena: Vytoužená válka s Ruskem je na dosah – pokud to ovšem „zbabělí Evropané“ nezpackají.

Demokracie jako břitva

Americký ministr zahraničí Kerry přijel do Kyjeva jako předskokan „majitelky EU“ Angely Merkelové a jejího pomocníka z ekonomicky umírající kdysi sladké Francie, Francoise Hollanda. Pan ministr pochválil pučistickou vládu za její úspěchy v demokratizaci země, hospodářské reformy a kdovíco ještě – o zbraních však mluvil velmi opatrně. Ví totiž, že v Evropě jsou nálady právě opačné.

Pražskou kavárnu tím dosti rozladil. Romancovové a spol. okamžitě nastoupili do České televize, aby svou frustraci vylili na veřejnost. Kupodivu se ani slůvkem nezmínili, že právě v okamžiku Kerryho návštěvy místní parlament schválil další ze svých kroků k nastolení vzorné demokracie západního typu: Ode dneška se na Ukrajině nesmí poslouchat ruská televize a pod vysokou pokutou je rovněž  zakázáno promítat ruské filmy.

Podle nezávislých pozorovatelů jde o klasickou kyjevskou hysterickou reakci na tragickou bilanci vládní armády a pluků oligarchů na východní frontě. Ti společně kráčejí od porážky k porážce, což s hrůzou konstatoval v ČT i mediální velevoják, generál Jiří Šedivý. V pořadu Horizont spolu s moderátorem bloumali nad vojenskými mapami, aby nakonec konstatovali, že takhle se bojovat prý nedá. Důvod? Především nízká bojová morálka okupační armády, která je s tou „povstaleckou“ nesrovnatelná – stejně jako „válečné umění“ kyjevské generality, která je přitom studovala s Jiřím Šedivým ve Washingtonu – a teď to, kdo ví proč, nedovede uplatnit.