Je sebevražedná zábava pročítat před koncem tohoto podivuhodného roku oficiální média takzvaného hlavního proudu – ať ta tištěná, či jejich internetové dcerky. Nedoporučuji to nikomu, kdo netrpí psychickým masochismem, nebo se nezabývá médii profesionálně skoro celý život (jako autor tohoto textu). Ale poučné to je přímo celoplanetárně.

Realistický obraz našeho světa v nich sice, stejně jako dosud, nenajdete, ale přesto se cosi úchvatného děje. Převažuje v nich totiž úpění nad hrozícím naleptáním moci „slušných, inteligentních vyvolených“ – tedy současných vládnoucích elit. Jak politických, tak mediálních, za něž se úpějící pochopitelně pokládají. Jejich touha po pravdě má charakteristiky náhlého psychotického záchvatu.

Zjištění, že jejich političtí favoriti ztratili, ztrácejí, či v nedaleké budoucnosti mohou ztratit moc, tím blázněním prochází jako doutnající šňůra od sudu se střelným prachem. Nikoli jaderná válka. Ze všeho nejvíc prý dnes svět ohrožuje lež. Ústřední termín pro označení všeho, co slušní inteligentní a vyvolení neschválili jako pravdu – a ono se to přesto šíří a usazuje v hlavách lidí, kteří pak podle toho jednají. Například volí.

Mene tekel 2016

I když se to před rokem touto dobou zdálo skoro všem naprosto nemožné, svět (zvláště ten euro-americký) se nečekaně zachvěl. Jako by COSI silného začalo trochu brzdit šílený expres mířící do stanice Sebezničení. To je už jasné i strojvůdcům. Těm cynickým výpěstkům z politických a mediálních skleníků, zalévaných luxusními příjmy z našich daní (dobrovolných i vynucených), které jim nyní hrozí poněkud vysychat. Především proto tak úpí.

Především nepochopitelný odchod Velké Británie ze socialistického ráje EU a šokující zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je jim znamením Mene Tekel: Byli jste (voliči) zváženi – a shledáni bezcennými. Ale protože další – a patrně rozhodující – volby v řadě zemí budou teprve následovat, začínají bojovat o život.