Byla to povedená taškařice: Česká televize odvysílala pořad, v němž se zabývala ruskou mediální propagandou v souvislosti se Západem vyvolanou novou studenou válkou.

Smysl pořadu na téma O provazu v domě oběšencově byl dvojí: Přesvědčit zmanipulovanou část české veřejnosti, že není manipulovaná, když v důsledku propagandistické manipulace ČT (a spojené mediální havlistické pražské kavárny s barpultem na americké ambasádě) pokládá Rusko za největší nebezpečí pro Západ. A současně přijít na kloub tomu, proč se navzdory veškerému úsilí propagandistů tato část veřejnosti stále tenčí, přestože manipulátoři mají v rukou všechna rozhodující média v zemi. Proč té „ruské propagandě“ lidé věří – a „pravdivému informování západních vlád a médií“ naopak nikoli.

Záhada

Chudáci frustrovaní „novináři“ prostě stále ještě doufají, že lze vypočítat kvadraturu kruhu. Buší do hlav veřejnosti dvacet čtyři hodin denně primitivní prefabrikované lži, absolutně jednostranné komentáře, o skutečném dění na Ukrajině neinformují, vytvářejí hory brutálně „cinknutých“ průzkumů (které jinak patří k nejúčinnějším metodám manipulace) přesto však z nějakých důvodů si stále více občanů stále více myslí své – a ne to jejich. 
Jeden takový „průzkum“ nálad veřejnosti si nedávno dala vyrobit i česká vláda. Vyplynulo z něj kromě jiného, že Evropskou unii vnímá dnes „pozitivně“, nastojte – rovných jedenapadesát procent občanů (tak, aby šlo argumentovat, že jde o „většinu“). No budiž, za své (naše) peníze musí vláda dostat, co si od agentury objednala. Obdobně tomu bylo s „vnímáním“ jednotlivých zemí. Rusko se podle toho dostalo až na dvacáté místo „popularity“. Jenže chybička se vloudila. A tak, když tato „exaktní data“ dostala k „dotvoření“ média, moc si s nimi nevěděla rady. Například Babišovy Lidové noviny v interpretaci doslova zabloudily:

„Jenže veřejný prostor vypadá zdánlivě jinak (než říkají data z průzkumu, pozn. PP). Údaj, že Rusko je v tabulce sympatií až na 20. místě z pětadvaceti a že ho o tři příčky předběhla i Ukrajina, se výstupy diskutujících snadno doložit nedá. Nejspíš proto, že trendy ve sporu na toto téma vytvářejí lidé stejného věkového a sociálního zařazení jako ti, kteří nemají rádi EU.