Byla to povedená taškařice: Česká televize odvysílala pořad, v němž se zabývala ruskou mediální propagandou v souvislosti se Západem vyvolanou novou studenou válkou.
Smysl pořadu na téma O provazu v domě oběšencově byl dvojí: Přesvědčit zmanipulovanou část české veřejnosti, že není manipulovaná, když v důsledku propagandistické manipulace ČT (a spojené mediální havlistické pražské kavárny s barpultem na americké ambasádě) pokládá Rusko za největší nebezpečí pro Západ. A současně přijít na kloub tomu, proč se navzdory veškerému úsilí propagandistů tato část veřejnosti stále tenčí, přestože manipulátoři mají v rukou všechna rozhodující média v zemi. Proč té „ruské propagandě“ lidé věří – a „pravdivému informování západních vlád a médií“ naopak nikoli.
Záhada
Chudáci frustrovaní „novináři“ prostě stále ještě doufají, že lze vypočítat kvadraturu kruhu. Buší do hlav veřejnosti dvacet čtyři hodin denně primitivní prefabrikované lži, absolutně jednostranné komentáře, o skutečném dění na Ukrajině neinformují, vytvářejí hory brutálně „cinknutých“ průzkumů (které jinak patří k nejúčinnějším metodám manipulace) přesto však z nějakých důvodů si stále více občanů stále více myslí své – a ne to jejich.
Jeden takový „průzkum“ nálad veřejnosti si nedávno dala vyrobit i česká vláda. Vyplynulo z něj kromě jiného, že Evropskou unii vnímá dnes „pozitivně“, nastojte – rovných jedenapadesát procent občanů (tak, aby šlo argumentovat, že jde o „většinu“). No budiž, za své (naše) peníze musí vláda dostat, co si od agentury objednala. Obdobně tomu bylo s „vnímáním“ jednotlivých zemí. Rusko se podle toho dostalo až na dvacáté místo „popularity“. Jenže chybička se vloudila. A tak, když tato „exaktní data“ dostala k „dotvoření“ média, moc si s nimi nevěděla rady. Například Babišovy Lidové noviny v interpretaci doslova zabloudily:
„Jenže veřejný prostor vypadá zdánlivě jinak (než říkají data z průzkumu, pozn. PP). Údaj, že Rusko je v tabulce sympatií až na 20. místě z pětadvaceti a že ho o tři příčky předběhla i Ukrajina, se výstupy diskutujících snadno doložit nedá. Nejspíš proto, že trendy ve sporu na toto téma vytvářejí lidé stejného věkového a sociálního zařazení jako ti, kteří nemají rádi EU.
Jsou víc slyšet než občané s jiným názorem. Navíc jsou jim k dispozici profesionálně vyráběné dezinformace. Na úroveň, jaké v tomto dosáhlo Rusko, nemají ani Spojené státy, pokud by se do toho chtěly pustit.“
Jak na to? Pěkně po bolševicku!
To je nám nějaká nesrovnalost. Vždyť podle téhož průzkumu je to přece fifty-fifty: Polovina lidí EU nemusí. Ti také prý podle „Lidovek“ současně nevěří protiruské propagandě. Nějak to nehraje. Jak se v takovém případě mohlo Rusko ocitnout až na dvacátém místě, tři „příčky“ za Ukrajinou? Vždyť o té přece ony „profesionálně vyráběné dezinformace“ tvrdí, že tam vládne pučistický režim s fašistickými a nacistickými bojůvkami, který státním převratem svrhl demokraticky zvolenou vládu a prezidenta, nebo snad ne? Takže polovina z nás, kteří věří(me) „ruským lžím“, by si měla myslet, že Ukrajina je na tom mnohem hůře, než Rusko, sjednocené za Vladimírem Putinem – a tedy by nemohla Rusko umístit na 20. místo na „žebříčku“... a ...
Chybička se soudruhům zkrátka vloudila. Nebo opět jde o dílo té ruské propagandy, na jejíž úroveň „nemají ani Spojené státy, pokud by se do toho chtěly pustit“? Představa, že ruská propaganda pronikla do agentur na manipulaci veřejným míněním, nebo snad dokonce do Lidových novin (!), je tak hrůzostrašná, že ji raději rychle opusťme.
Ostatně podobný dotaz dostal i slovenský expremiér Jan Čarnogurský: Čím to, že lidé stále víc důvěřují ruským zdrojům, než těm „našim“? Odpověděl otázkou: Zda to není tím, že ruská publicistika je prostě věcně správná? A dovolil si ještě drze přidat, jestli by nebylo na místě utkat se s ní argumenty, místo silou a zákazy? Reagoval tak na nedávné vyjádření rozhlasového redaktora A. Tolčinského, jenž řekl, že bude u nás nutné omezit svobodu slova v zájmu obrany před ruskou propagandou:
„Domnívám se, že to bude nezbytně nutné. Ruská média také vysílají do Česka a Moskva tu má své stoupence. Viz nedávné vystoupení Jana Petránka o oprávnění anexe Krymu, nebo Jiřího Vyvadila, který své neznalosti nahrazoval vulgárním chováním k moderátorce ČT.“ Takže ani pan Čarnogurský si už neškrtne.
Nestor české žurnalistiky Jan Petránek má tedy další zářez v pažbě. Nejprve byla kvůli takovým, jako je on, obnovena cenzura v Československu po nástupu Gustáva Husáka. Teď nám zase způsobí stejný malér. Ale – stejně jako tehdy po osmašedesátém – není sám.
Cena Velkého Bratra
Před několika dny jsme psali o „nových médiích“, která pod dozorem americké ambasády v Praze a za štědrých dolarových injekcí mají dodat novou krev selhávající „normalizační“ propagandě Schwarzenbergovy mediální kavárny. Zvláště mladší soudruzi se nyní mají především zaměřit na těch několik „trpaslíků“, narušujících oficiální propagandu hlavního proudu. Je to nezbytné, protože tato média (převážně internetová) z nepochopitelných důvodů dosahují neuvěřitelné čtenosti a požívají vysoké důvěryhodnosti, čímž znehodnocují poctivou goebbelsovinu České televize a spol.
Jedním z hlavních nástrojů na „kontrolu“ těchto nezávislých médií má být nový portál, který založila a řídí Sabina Slonková. Velmi důvěryhodná novinářka. Nikoli náhodou spolu s kolegou Kubíkem (oba donedávna MF Dnes) právě obdrželi jednu z hlavních cen Velkého Bratra (Big Brother Awards 2014). Každoročně ji uděluje společnost Iuridicum Remedium za největší nechutnosti ve skandálním mediálním fízlování soukromí. V tomto případě za kauzu Nečas a spol., která byla „majstrštykem“ obou jmenovaných.
Informovali jsme již o tom, že tito prověření kádři z místní odbočky Výboru pro neamerickou činnost již začali vyšetřovat také Protiproud. Oslovili nás a poté, co jsme jim odepsali, že bychom naopak my a naši čtenáři rádi znali pozadí vzniku jejich „zpravodajského“ webu, dostali jsme po pár dnech mlčení další dopis. Tentokrát se s tím už nepárali a rovnou přešli k výslechu:
„Děkuji Vám za odpověď i Vaše dotazy. Obraťte se s nimi prosím na ředitele našeho vydavatelství Dead Line Media Jakuba Ungera.
Já Vás na oplátku prosím o informaci, jakou část Vašich příjmů tvoří inzerce ruských firem či společností přímo navázaných na ruský trh. Dále bych Vás chtěl požádat o informaci, zda máte jiné příjmy - než z inzerce - od fyzických či právnických osob z Ruské federace. Zajímalo by mě rovněž, co Vás vede k šíření ruské propagandy.
Děkuji Vám předem za odpověď.
S pozdravem,
T. Syrovátka“
Začneme první
Na pana Ungra se jistě obrátíme. Vzhledem k tomu, že jeho hlavní kvalifikací je, že je životním partnerem paní Slonkové (a proto jej tato první dáma českého bulvárního fízlování tahá za sebou z redakce do redakce jako kabelku), bude mít jistě informace z první ruky. Otázka je, jestli nám je předá. Abychom však projevili jako první dobrou vůli:
Odpovědi na přátelský výslech CIA vedený skrze pana Syrovátku jsou totiž jednoduché: Nedostáváme ani korunu. Bohužel. Ač máme jazykovou mutaci v ruštině, inzerce z této velké země se k nám zatím nehrne. Doufáme, že se to v budoucnu změní, ale vzhledem k tomu, že ruský mediální trh je daleko více konkurenční než náš, asi to bude ještě chvilku trvat. Rovněž (bohužel) nemáme žádné příjmy od „fyzických či právnických osob z Ruské federace“, jakož ani z „firem či společností přímo navázaných na ruský trh“ . Nuda, Syrovátko, co? Ale vy z toho určitě i tak něco upletete. U držitelů Ceny Velkého Bratra by byl opak ostudou.
Jsme ztracení, protože jsme rafinovaní
A co nás vede k šíření ruské propagandy? To je přece jasné. Jsme zamilováni do Vladimíra Putina, protože v roce 1968 okupoval komunistické Československo a přiblížil ho tak k pozdějšímu nastolení „socialismu s lidskou tváří“ po vstupu do EU. Obdivujeme rovněž specifický ruský imperialismus, který se projevuje tím, že se zpátečnicky brání vlídnému přibližování mírového vojenského paktu NATO ke svým hranicím. Po nocích se scházíme a tajně popíjíme vodku. Při tom si šeptem předčítáme Puškina a Dostojevského, k tomu si do sluchátek pouštíme Šostakoviče a Vysockého. K ránu se ve sklepě díváme na Tarkovského filmy.
Činíme tak s vědomím, že ruská propagandistická kultura je (po zásahu soudruhů z TOP 09 na jižní Moravě) u nás právem zakázaná, neboť předstírá nevídané umělecké hodnoty. Že jste toto naše zločinné spiknutí proti skvělým dekadentním hodnotám umírající západní civilizace u nás ještě sami neobjevili ani pomocí nejmodernějších špionážních technologií vašich zaměstnavatelů, není pro nás žádná výhra. Spíše tím hůř. Pro takový případ platí, co říká bytná Josefu Švejkovi, když po neúspěšné policejní prohlídce, sděluje svému vlastizrádnému podnájemníkovi vzkaz od Bretschneiderů: „Říkali, že jste ztracenej, protože jste rafinovanej...“
Popravčí nastupují
Data ze skutečných průzkumů se nezveřejňují. Podle našich informací to byla však právě tato „důvěrná necinknutá zjištění“, která nastartovala ofenzívu proti „proruským živlům“. V prvních řadách stojí pochopitelně ti nezdatnější: Petra Procházková, Jefim Fištejn a další obvyklí ověření rusobijci se do studií České televize již stěhují s příslovečnými „Rumlovými spacáky“.
V Bakalových a Babišových redakcích zvoní na poplach. Komentátor Hospodářských novin D. Anýž kárá dokonce i vzorně bezbarvého premiéra Sobotku, že on a jeho ministři jsou, pokud jde o postoj k Rusku, spíše rukojmími veřejného mínění, než by ho sami v rámci euro-normalizace formovali.
Václav Moravec zase soudí, že za rozrušováním integrity redakcí médií je business, který souvisí s ukrajinskou krizí: „Máte-li zde zájmy ekonomických skupin jako je Lukoil a jsou propojeny s politikou, logicky budou tyto skupiny útočit na média veřejné služby. Podívejte se na zasedání obou rad médií veřejné služby a aktivismu, který v souvislosti s nimi vznikl...“ Tím míní přítomnost veřejnosti na zasedáních televizní rady a hlasitou kritiku jednostranné protiruské propagandy ČT. Ale protože je to filosof, pokračuje:
„Když proti vám útočí lidé tak argumentačně vybavení jako je V. Klaus a M. Zeman, tak i většinové populaci dojde, že to jsou jenom účelové útoky, zatímco to, co se v mnoha ohledech odehrává v zákulisí, je skryté, je to součástí těchto útoků, není to jasně pojmenováno novináři, a je to daleko nebezpečnější.“ Pokud tomuto „elitnímu intelektuálnímu“ sdělení hlavního komentátora ČT rozumíte, gratulujeme. Nám se z toho podařilo rozluštit, že nemá rád minulého a současného prezidenta, kteří do jeho pořadů kvůli opakovaným lžím a manipulacím odmítli chodit. A že nějak novináři pořád dostatečně přesvědčivě nedokážou „usvědčit“ obě hlavy státu, že jsou Putinovi agenti.
To Miroslav Kalousek je jiný kádr. Nemazlí se s tím jako „redakce s narušenou integritou.“ V rozhovoru pro Svobodné fórum se svěřil, že nepochybuje o tom, že u nás operuje několik tisíc agentů ruských zvláštních služeb. Naznačil, že i vicepremiér Babiš má vazbu na tyto ruské tajné služby. To už je, panečku jiná káva!
A co že je ono Svobodné fórum? Už jsme o tom také psali: Další „zpravodajský“ web financovaný „dolarovými granty“. Přičemž takové pak sám „redistribuuje“. Kromě jiného paní Slonkové. I na to se jí zeptáme.
Zpět ve „zlatých padesátých“
Právě jsme dostali další dopis. Tentokrát nikoli z Výboru pro neamerickou činnost při ambasádě Spojených států v Praze, ale od našeho čtenáře a spolupracovníka:
Tak už to začalo pane Hájku.
Před nějakou dobou jste uveřejnil můj článek, kde jsem se obával, ze budou vznikat seznamy občanů, kteří si mysli něco jiného, než je oficiální názor, a tito občané se pak budou nějak „řešit".
Už je to tady, pane Hájku. Ve včerejších LN pan redaktor Josef Chuchma – v článku Hlasy lidu (Kdo je ten údajný lid?) - zveřejňuje jména a adresy lidí, kteří na Novinkách píší v komentářích svůj názor lišící se od oficiálního, a volá po tom, aby tito lidé byli zjištěni a pokud tyto své názory skutečně napsali, aby se to nějak „řešilo“.
Píše doslova: Možná by nebylo od věci zjistit, zda se třeba Jana Růžičková v Uhlířských Janovicích reálně vyskytuje, a jestli ano, tak zda ten komentář skutečně psala!
Tak tedy pro jistotu: Já, Jirásek, prohlašuji, že s názory shora uvedené Jany Růžičkové z Uhlířských Janovic (pokud taková existuje) zásadně nesouhlasím. Republiku si rozvracet nedáme!
Já si jako dítě padesátá léta ještě pamatuji, mě jen tak soudruzi nezaskočí!
Už to začalo, pane Hájku.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
