Ateistickými médii milovaný papež František se opět nechal slyšet s něčím originálním. Prý chce na Petrově stolci setrvat jen „krátce“: Maximálně ještě pár let, a pak s tím „sekne“. Jak si vysvětlit tato slova ve dvoutisícileté historii katolické církve neslýchaná? Někteří soudí, že tak poněkud teatrálně „prorokuje“ svou vlastní smrt. Jenže ono to může být také jinak – jak vysvětlil „expert“ dotázaný Českou televizí: Papež připravuje svět na svou rezignaci – a tedy na další „volby“: Čeká nás snad „trojpapežství“?

Pokus zničit papežství zevnitř

Arcibiskup Bergoglio se stal papežem poté, co odstoupil Benedikt XVI. I to bylo zcela nevídané gesto. Papež je volen doživotně, je Kristovým „náměstkem“ na zemi, a proto není pozemské autority, která by jeho „misi“ ukončila. Dodnes věrohodně nevysvětlená Benediktova „abdikace“ je právem předmětem mnoha spekulací, zda, proč a kým byl k bezprecedentní rezignaci „donucen“. Řada expertů se dokonce domnívá, že následná volba Jorge Bergoglia nemusí být platná.

Ať už je to ale jak chce, jestliže nyní i Benediktův nástupce „vyhrožuje“, že rovněž odstoupí –  může jít o založení nové „tradice“: O pokus zcela „zesvětštit“ papežský úřad – a tím ho zničit. Ponížit papežství na úroveň dekadentní politické praxe Západu, postavit čas překonávající úřad Svatého otce na banální rovinu politiků volených na omezené období. Vzít Petrově stolci „vertikálu“ mířící k Absolutnu a učinit z něj „horizontální“ politický post jakéhosi kdykoli vyměnitelného „šéfa“ vatikánského státu. A vlastně tak dát zapravdu všem odpadlíkům a nepřátelům Církve, kteří již po staletí „papežství“ zuřivě a nenávistně odmítají.

Pokud je tomu skutečně tak, potom by jeden s černým humorem řekl, že František snad závidí Tomáši Halíkovi Templetonovu cenu a chce být jejím dalším laureátem. Nebo „alespoň“ (jako papežův černý obdivovatel a válečný prezident Barack Obama) převzít Nobelovu cenu míru. Vždyť není nad potlesk světa... Jenže věc je příliš vážná na jakýkoli žert. Jsme dost možná svědky nejtvrdšího útoku na Kristem ustavenou církev a její hluboké tisícileté tradice v celé její dosavadní historii – nikoli zvenčí, ale zevnitř. A přímo z místa nejvyššího.