Petr Hájek: Seriál porušování zákonů je hrozivější, než se jeví. A Babiš je před branami...

Dopustil se David Rath a jeho spoluobvinění zločinů, které jsou jim kladeny za vinu? To se sotva někdy dozvíme. Odsouzeni budou tak jako tak. Soud, který by měl tuto otázku vyluštit, totiž určitě není nestranný. Prokázal to nejednou. Například když opakovaně odmítl propustit bývalého hejtmana a exposlance za ČSSD z neskutečně dlouhé vazby, která nemá v civilizovaných zemích u podobných případů obdobu.

Nepomohly ani „společenské záruky“ významných osobností veřejného života, ani nabídka kauce. Tím je obviněný nejen vystaven obrovskému psychologickému tlaku, ale je mu také velmi znesnadněna obhajoba. Už dnes můžeme proto s jistotou říci, že jeho proces nebude spravedlivý, ať dopadne jakkoli.

Televizní seriál

Vrcholem absurdity a důkazem zaujatosti soudu je, že v nedávných dnech propustil z vazby doktorku Pancovou. Na jednu stranu – Pánbůh za to zaplať. Bylo to však jen maximálně pokrytecké rozhodnutí. Vždyť pokud bychom brali vážně dosavadní průběh líčení, důkazy míří spíše proti doktorům Pancové a Kottovi, zatímco Davida Ratha dostávají svědecké výpovědi spíše na vedlejší kolej. A přece je rozhodnutí soudu o vazbě zcela opačné. A propuštění doktorky Pancové má charakter spíše „milosrdenství“, které mělo soud v očích veřejnosti „zlidštit“.

To však není naše dnešní hlavní téma. Chceme ho připomenout spíše proto, že tento nekonečný „televizní seriál-proces“ zjevně směřuje k „utahání pozornosti“ zmanipulované veřejnosti, tak, aby ji rozsudek nakonec ani nezajímal.

Jiné zájmy

Podstatnější jsou nová obvinění, které v případu „náhle“ vytáhla bradáčovská prokuratura (nikoli státní zastupitelství). Lenka Bradáčová, Ivo Ištván a spol. nikdy nezastupovali zájmy našeho státu. Jen s vidinou svých osobních kariér pracují pro zájmy v pozadí stojících „inspirátorů“. Těch, kteří je ve spolupráci s někdejším ministrem spravedlnosti za ODS Jiřím Pospíšilem do jejich vysokých funkcí prosadili.

Smysl byl jediný: Uchopit kormidlo represívního aparátu – a začít vládnout. To se také protivládním pučem již zčásti podařilo. Dostavba Temelína je odsunuta – a nakonec nepochybně spadne do klína americkému Westinghousu. Kauza Rath stála na počátku tohoto procesu a s pádem vlády a současnými narychlo upečenými předčasnými volbami bezprostředně a úzce souvisí. Psali jsme o tom nejednou a rozhodně se k tomu budeme dále vracet a zveřejňovat informace, které mainstream ignoruje. Tím se totiž už trochu přibližujeme k podstatě.

Prodloužené ruce pučistů

Tou je také mocenská struktura, která celý ten mechanismus „realizuje“ ve veřejném prostoru: Hovořím o mediálních manipulacích prostřednictvím „úniku“ z policejních odposlechů.

Je příznačné, že jak policie, tak soud se kromě dalších podivností dosud vůbec nezabýval hlavní částí „důkazů“, tedy grandiózní odposlechovou operací, respektive jejím neustálým „únikem“ do médií. Právě na tom je totiž od počátku postaven tlak veřejného mínění, „společenská objednávka“, které z obviněného činí od první chvíle odsouzeného.

Ponechme nyní stranou opakované argumenty obhajoby, že s řadou odposlechů bylo manipulováno, stejně tak jako se stěžejním „důkazem“ pro televizní „soud“ – videozáznamem ze zatčení. To všechno už je ovšem tak dávno, že zájem veřejnosti, respektive její nadšení pro „odvahu“ prokurátorů a policie začíná slábnout. Tak přiložili pod kotel. A do své obvyklé prodloužené ruky, dnes Babišovy Mf Dnes, „uvolnili“ další várku odposlechů. Což veřejnost nechalo zcela chladnou, ale netypicky to rozčílilo mainstreamovou „konkurenci“. Takto se s tím „skandálem“ vypořádal třeba pan Šídlo v Bakalových Hospodářských novinách:

Probuzené svědomí?

Nejprve ocituje část „uniklých odposlechů“ z MfD a pak nám vše vysvětlí. Je přece komentátor, je to jeho práce:

„Pancová: „A tím pádem já volám, že mám vodu ve výtahových šachtách, že se s ním (Pilátem, pozn. red.) potřebuju setkat, tak von ať to přinese.“

Rath: „Jasně.“

Pancová mluvila v kódech o „vodě v šachtách". Existuje podezření, že hovořila o úplatcích. (...)

Lehkost, s jakou se v Česku zachází s odposlechy, je totiž přes všechno to plácání do kolen docela děsivá. (...) Odposlechy v kauze Rath a comp. jsou patrně trochu jiný případ. Nemají jako tolikrát v minulosti aspoň nějak ospravedlnit aktivitu policie, která nedokázala věc - z různých důvodů - dotáhnout do jiného konce než do vytracena. (...) A nechceme ani mistrovat nikoho z kolegů (myslí ty z MfD, pozn. aut.), i HN v minulosti odposlechy tiskly. Jen je u toho dobré si položit otázku:

A v kolika odposleších jsme se kdy objevili my? A co všechno by z toho šlo při troše snahy vyrobit?“

Žádný strach, pan Šídlo to nemyslí vážně. Neprobudilo se v něm svědomí. Ve skutečnosti jen hořekuje nad tím, že Bakalovci také nejsou častěji „prodlouženou rukou spravedlnosti“. Že je to prostě skandální, když Bradáčovci zásobují „úniky“ jen jejich konkurenci. Zvláště když nyní Hospodářské noviny, Respekt a další tituly páně Bakalovy začaly už prodělávat tolik, že se jejich mecenáš rozhoupal k razantnímu propouštění. Takové jako v Ostravě to sice nebude, ale problém je to podobný. O primitivní manipulativní „informace“ Šídla a spol., podobně jako o uhlí, přestává být v přesycené veřejnosti zájem. A noviny nekupuje. Což děsí také „bratrskou“ Českou televizi, která o zamýšleném propouštění v Bakalově továrně na manipulace udělala zvláštní – kritický(!) pořad.

Vlastní princip – budování policejního státu – „ublíženým“ samozřejmě nevadí. Vždyť jej po mnoho let s usilovností a nadšením vpravdě svazáckým spolu s „kolegy“ budují. Nám ostatním by to ale jedno být nemělo.

Sebeudavači

Originální koncept jak urychlit a zkvalitnit pokus o nastolení policejního státu, přinášejí v předvolební době mnozí havlisté. Nejdále šli ale zatím asi Liškovci: Nejlepší podle nich bude, když se každý rovnou udá sám. Aby se ulehčilo policii, která zatím nemůže narozdíl od technologicky a vůbec vyspělejších amerických kolegů sledovat úplně všechny. Tak alespoň politici, jako „předvoj“, by měli jít příkladem. Tuto zprávu právě přinesla, pochopitelně bez komentáře, naše mainstreamová média:

„Politik by si měl všechny svoje pracovní schůzky zapisovat do diáře, do kterého by mohl pomocí internetu nahlížet každý. S takovým nápadem jako jedním z protikorupčních opatření včera přišla Strana zelených. (...) To znamená, že až na oslavy narozenin dětí či návštěvy kina, by vlastně obsahoval všechno," vysvětlil včera novinářům advokát a lídr zelených ve Středočeském kraji Václav Láska. „Sankcí by za neuvedení schůzky byla podle Lásky ztráta důvěry veřejnosti. Sám si už diář začal vést na webu Strany Zelených, včera odpoledne byl však prázdný.“

To není žert. Pan Láska – kterému pro jeho pokrokové udavačské aktivity mimochodem hrozí vyloučení z advokátní komory – to myslí smrtelně vážně. Mladší generace to už nemohou znát, ale ti dříve narození možná ještě pamatují, jak za bolševika měl každý poctivý občan hlásit „styk“ s občanem ze Západu. Prostě „zapisovat si schůzky do diáře“.

Jdou nám po krku

Pokud si někdo myslí, že podobné nápady jsou „výstřelky NEPu“, hluboce se mýlí. Jde jen o drobný příznak propracovaného systému při přípravě Nového světového řádu. Velký bratr nás už dnes sleduje tak, jak ani Orwel netušil, že bude možné. Edward Snowden je jen malá ochutnávka.

Ale ještě podstatnější je zacházení s „daty“ získanými z již všudypřítomných odposlechů. Pouze naivka si může mnout ruce a domnívat se, že jde jen o ty ohavné politiky. Skandalizace prokurátorsko-policejní vládě „nepohodlných“ občanů prostřednictvím „mediálních úniků“ je zatím ještě v plenkách, ale už své jedovaté ovoce nese. Také proto stál Andrej Babiš tolik právě o MfD, kde je linka s prokurátory nastavena dlouhodobě „nejlépe“. Podobně jako o totéž stál Zdeněk Bakala v případě Respektu.

Že jde o vědomé porušování zákona, za které není nikdo postihován? A jak by mohl být? Vždyť právě žalobci i soudci jsou ti, kdo porušují zákon. Tvoří tak novou pokrokovou „kulturu spravedlnosti“. V ní je podle potřeby nevolených mocných kdokoli obviněn a dopředu odsouzen veřejným míněním. Nová demokracie v praxi.

David Rath a spol. jsou jen výčnělkem ledovce, jehož tělo prorůstá celým státním represívním aparátem, který již sebevědomě tvoří politiku státu. Stejně jako soudy – Ústavní na místě prvním – tvoří zákony místo volených zákonodárců.

Za pár týdnů to hlasy zmanipulovaných voličů bude všechno opět o něco „legálnější“. Až se ke kormidlu našeho Titaniku postaví Babišové se Sobotky a Schwarzenbergy, bolševický ledovec totality, skrytý za mediální clonou pod hladinou veřejného zájmu, opět zesílí. Až do něj narazíme, půjdeme však pod vodu všichni. Záchranné čluny nebudou.

Ještě je čas změnit kurz. Nebo už je pozdě? Uvidíme brzy. Zatím registrujme:

Andrej Babiš právě oficiálně převzal vydavatelství MAFRA.

Publikováno se souhlasem vydavatele.