Stačilo 30 minut a legenda je pryč. Michal Kocáb se v rozhlasovém rozhovoru prezentoval docela jinak. Své hranici stejně nedokážeme ubránit, tak se o to ani nepokoušejme, raději podlézejme agresorům a doufejme, že se nenaštvou. Nebo že se naštvou jen trochu. Nebo že se naštvou o něco později. Je skoro šokující, že něco podobného může říct dospělý muž a nestydí se za to. Pro mne jako pro diváka bude obtížné vidět Michala Kocába na podiu v drsné kožené bundě a brát ho vážně. Ještě, že má tu masku Ropotáma, divák si může představovat, že je tam někdo jiný.

Hezký kontrast k tomu poskytla paní doktorka Samková. Rázná a inteligentní žena, kterou Martin Konvička kdysi nazval gepardicí. Protože je elegantní, nezkrotná a připravená bojovat na za svobodu svou i svobodu těch, kdo se nemohou bránit sami. Nehádá se kvůli ambicím. Hádá se, protože nedokáže snést představu, že by se tu etabloval kult, který z žen vytváří podlidi. Díky takovým jako Klára Samková naše civilizace přežívá.

Takže tentokrát pár postřehů opsaných z její facebookové stránky.

Z mé korespondence: Když v roce 1988 zemřel na nelidské zacházení ve věznici v Hradci Králové Pavel Wonka, vydalo krátce po jeho umučení OSN velmi příznivé hodnocení právního a vězeňského systému v tehdejším totalitním Československu. Četl jsem v tisku, jaké jsou v našich věznicích dobré humánní podmínky! Přitom ani jeden zástupce z OSN nenavštívil jedinou vazbu a pracovní tábor, aby mohla být poté vypracována objektivní zpráva. Elaborát v OSN byl tenkrát vyhotoven čistě na objednávku Kremlu. Od té doby oficiálním zprávám z OSN prostě nevěřím! OSN nedělá vlastní šetření, ale doslova sbírá drby jako staré báby!Z jiné korespondence: Jsem žena 81 let, která prožila 2.světovou válku, kdy jsme v té době museli utíkat z vyučovacích hodin, neboť se blížila bombardovací letadla. Chodili jsme okolo oběšených partyzánů, byl velký nedostatek všechno, bylo vše na lístky. Pak jsem byla nucena od 15 let pracovat až do důchodu. Mezitím jsem si udělala večerní školu a to byla totalita. Mám odpracovaných 53 let a 13 let práci navíc jako průvodce Čedoku a dnes mám částku důchodu 9 500,-Kč. Proč Vám to vše píšu. Jelikož jsem i ve svém věku velmi aktivním sledovatelem co se nejen v naší zemi děje, ale i ve světě. Vychovala jsem sama po rozvodu dva syny a za odmítnutí vstupu do KSČ dnes pobírám 9 500,-Kč. A jestliže čtu, že emigranti, kterých jsou tisíce, berou větší peněžní částky než my, kteří jsme se zasloužili o vybudování tohoto státu, tak mně nemůže být jedno, jak žiji v nějaké demokracii. Demokracie, která je doslova naruby.

Pro Pavla Rycheckého: Soudci jsou nekontrolovatelná sekta, neodvolatelná, nepostižitelná, bez jakékoliv zpětné vazby k realitě životních situací občanů, kteří žijí v každodenní neustálé nejistotě, s nevymožitelností práva a nepředvídatelností rozsudků na krku. Až TOTO vyřešíte, pak je možno se bavit o soudcovské samosprávě. Do té doby, pane předsedo Ústavního soudu, před tím pane ministře spravedlnosti, důstojně mlčte, protože tuto neúnosnou - leč nikoliv pro soudce, ale pro občany neúnosnou - situaci jste z převažující části zavinil i VY!Ráda bych se vyjádřila ke svému dnešnímu vystoupení v Událostech komentářích. Předesílám, že už dlouho jsme nebyla tak naštvaná a vytočená jako tam, kdy jsem musela skákat Michalovi Kocábovi do řeči, abych se vůbec dostala ke slovu - asi jsem měla hrát jenom roli užitečného blbečka, což naprosto odmítám.
A dále: