Možná ale nevíte, že když Viktor Orbán přebíral Madarsko, byla tam míra zahraničního vlastnictví ještě výrazně větší. A že na státní finance přímo dohlížel Mezinárodní měnový fond. Doslova všechno museli znovu vyplatit a vykoupit. A šlo to i v tehdy velmi chudém Maďarsku.
Tenhle poznatek je úvodem do posledního dílu seriálu o tom, co všechno se dá studovat na Jungmannově národní akademii. Těch věcí je samozřejmě mnohem víc, výčet pokrývá jen nejbližší dva měsíce. A snad je to i inspirace pro ty, kdo se chtějí pustit do studia sami.
Připomínám, že u každého toho tématu existují různé přístupy. Můžete vyjít z politicky-korektního pohledu formulovaného v posledních letech, který odráží zájmy liberální oligarchie. Nebo se můžete naopak rozhodnout pro konspirační historky a mystické příběhy. Jungmannovy národní akademie využívá běžnou vědeckou metodu, jaká převládala po celé 20. století, s tím, že jednotliví přednášející samozřejmě i novější objevy.
Některé velké podniky byly vykoupeny ze zahraničního vlastnictví a teď naopak expandují do zahraničí – včetně České republiky, kde kupujeme elektřinu od maďarské Innogy a čerpáme benzín u maďarského MOL.
Připomínám, že už jsme představili:
Pohled Evropanů na přírodní národy a různé formy kolonialismu, což je pro nás, kdo jsme se sami ocitli v postavení kolonie, klíčové téma (ZDE)
Dějiny toho prostoru, kde se dnes rozkládá stát Ukrajiny a zároveň příběh vzniku etnik, která tam dnes žijí – v podání docenta Michala Téry (ZDE)
Geopolitika Ruska, Číny a Velké Británie (ze které vznikla koncepce, kterou později převzali Američané) – v podání profesora Krejčího (ZDE)
Evropský totalitarismus 20. století jako specifický fenomén odlišný od dřívějších tyranií – v podání profesora Budila (ZDE)
Jak náš mozek zkresluje vnímání reality a jak z něj udělat spolehlivý nástroj – v podání doktora Hampla a docenta Valenčíka (ZDE)
Nicméně zpět k Maďarsku. Je vlastně šokující, jak malý zájem je v českém prostředí o tamní civilizační model. Jedna strana se spokojí s nicneříkajícími nálepkami typu „diktatura“ nebo „ruský vliv“, druhá strana je občas nadšená z některého statečného Orbánova prohlášení, nicméně oběma stranám uniká, že:
- V Maďarsku byl vytvořen unikátní ekonomický model, který spojuje svobodné podnikání a státní odpovědnost za celkový rozvoj národního hospodářství a životní úroveň obyvatelstva.
- V tomto modelu je pochopitelný výrazný vliv státu. Tak, jak to bylo normální v západní Evropě do 80. let.
- Tento model pracuje s tím, že nové problémy se pořád objevují a pořád je zapotřebí na ně reagovat, přijímat nová opatření, jednou něco více zregulovat a jindy zase uvolnit.
- Své místo v něm má skupina místních podnikatelů (magnátů), kteří podporují vládu a národní zájem, a vláda je na oplátku nechá bohatnout.
- Korporace, které přináší hodně moderní technologie, a které Maďarům umožňují odborně růst, jsou vítány.
- Korporace, které chtějí jen trh pro své produkty a které chtějí vyždímat maďarský trh, ovšem musí počítat s přísným zacházením.
- Řada takových korporací byla už byla z maďarského trhu vytlačena a nahrazena místními podniky.
- Maďarsko má vlastní systém zahraniční pomoci, který otevírá maďarským firmám cestu na asijské a africké trhy (jak to kdysi mělo Československo a jak to polistopadové vlády úplně zahodily)
- Maďarům se podařilo zbavit se většiny zahraničního dluhu tak, že jej převzali místní střadatelé. Když tedy vláda platí úroky, platí je místním lidem, kteří je pak utrácejí v domácí ekonomice. Mimochodem, návrh téhož pro Českou republiku vypracovala docentka Švihlíková – teď jen najít politika, který by se toho chopil.
- Některé velké podniky byly vykoupeny ze zahraničního vlastnictví a teď naopak expandují do zahraničí – včetně České republiky, kde kupujeme elektřinu od maďarské Innogy a čerpáme benzín u maďarského MOL.
O tohle solidní a pevné národní hospodářství se opírá promyšlená sociální politika, rodinná politika a nezávislá politika mocenská.
Celodenní seminář vede doktor Balla, sociolog, který v Maďarsku žil a zkoumal tamní společnost. Dozvíte se od něj spoustu detailů a uvědomíte si, jak jiný maďarský přístup. Jenom jeden detail. Před pár lety ovládala maďarský trh se stravenkami francouzská korporace, takže všechny podniky a všechny restaurace odváděly určité procento z těchto aktivit do Francie. Jenže v silách místních lidí nebylo vytvořit firmu, která by Francouzům dokázala postavit. Vznikla tedy stravenková neziskovka podporovaná státem, která veškerý výnos vydává na stavby dětských hřišť apod. Francouzi to nakonec v Maďarsku zavřeli. Umíte si to představit u nás?
Pokud někdo chce vážně diskutovat o reformě v České republice a diskutovat jednotlivé kroky či opatření, měl by v první řadě nastudovat maďarský příklad. Mají za sebou přesně to, co stojí před námi.
Část programu vede docent Téra, který mluví o tom, jak se formoval maďarský moderní národ, vysvětluje vztah mezi vymezením uherského a maďarského atd. Vysvětluje také, co rozhodlo o tom, že ačkoliv bylo v Uhrách slovanské obyvatelstvo ve většině, nepřevážil slovanský jazyk jako v Bulharsku, kde se rovněž turkičtí nájezdníci mísili se Slovany.
Seminář o maďarském společenském a ekonomickém modelu proběhne 8. listopadu (více ZDE).
(zdroj: petrhampl.com)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
