Okamurovo "fiasko"

Když si před nedávnem uspořádal Okamura na Václaváku demonstraci, udělali mu kolem ní naši takzvaní demokrati ukrutný cirkus a pak ji prohlásili za fiasko. Účast příznivců Okamurovy politiky, pravda, nebyla nijak oslňující (málokdo touží nechat si "demokraticky" rozbít hubu, protože má jiný názor než agresivní uřvaná menšina), ale jinak to byl trojitý úspěch - akce

1. zaplnila titulní stránky novin, prošla dalšími médii, takže o ní měl informace opravdu každý;
2. celá ta skvělá reklama byla za cizí peníze - platili to Okamurovi odpůrci;
3. takzvaní demokrati a sluníčkáři se při tom přímo v akci dokonale znemožnili a v rámci toho si oprávněně vykoledovali policejní gumoléčbu.

Umělecká fronta

Naši umělci se také vybarvují k obrazu naší oficiální demokracie - zdá se, že pokud krade Babiš, je oheň na střeše, ale pokud podle jeho vzoru kradou šéfové uměleckých institucí, jde jen o drobné nedopatření, jehož potrestání přece nepřipadá v úvahu a je tuze nedemokratické.

Tisková Národní fronta

Zdá se, že prorežimní média lze rozdělit do tří kategorií: Evropsky (tedy běžně) prolhaná, normalizační a ve stylu 50. let. Do první kategorie spadá běžný tisk a jeho elektronické formy, do druhé lze řadit produkci Seznam.cz a pana Taberyho, třetí kategorii vzorně reprezentují Jandovy Evropské hodnoty a pan Šafr. Pan Tabery vypadá, že umí číst víc než SMS, takže mu touto cestou doporučuji navštívit nějaký archiv a projít si uloženou dokumentaci Národní fronty a KSČ. Třeba pak změní styl a rétoriku. Nebo se v nich pozná a následně propadne do třetí kategorie. Gottwaldovi vnuci z třetí kategorie se od svých předchůdců liší pouze technologií a vlajkou za kecpultem. A i tou jen do té doby, než jim zmokne. Vyleze na ní vercajk, nebo větrník?