O tendenci připravovat se na minulé války toho bylo napsáno již dost. Tato tendence se pochopitelně projevuje i tam, kde si jsou plánovači její existence vědomi. To platí jak obrazně, tak při přípravě na skutečné války. V naší současnosti jde o to, že zaniklo uspořádání, které převládalo po staletí, v němž byli válečníci odděleni od civilistů a kde se podstatná část střetů odehrávalo v neobydlených zónách.

Dnes čelíme nepříteli, který takové rozdělení nejen nerespektuje, ale nejspíš si je ani nedokáže představit. Džihád spojuje nejrůznější aktivity od leteckých bitev přes přednášky na školách, atentáty v obchodních centrech až po znásilňování, přepadání je krádeže. Džihád je celek, který zahrnuje jakoukoliv aktivitu. Potenciálním bojovníkem džihádu je každý radikálnější muslim, potenciální obětí džihádu je každý nevěřící. O jakémkoliv oddělení válčení od neválčení nelze mluvit.

Změny ale probíhají i uvnitř západního civilizačního okruhu. Útok proudem migrantů se stal standardní součástí válčení (byl použit i např. v kubánsko-americkém konfliktu) a stará strategie přenesení války na území nepřítele zcela selhala. Otevírání front v dalších zemích neoslabilo schopnost protistrany obsazovat celé čtvrti evropských měst.