Petr Hampl: Práce a jiné komunistické přežitky

16.05.2019 13:45

700 nebezpečných slov o tenké hranici mezi elitářským a obyčejnou hloupostí. Varování: Následující text obsahuje narativy, které vyvolávají v pražské i brněnské kavárně záchvaty vzteku

Petr Hampl: Práce a jiné komunistické přežitky
Foto: Archiv PH
Popisek: Petr Hampl

Před mnoha lety provedl kdosi výzkum mezi newyorskými dětmi. Ptal se jich, jak vzniká mléko. Většina dotázaných odpověděla, že se přece vyrábí v továrně. Městské děti nebyly nikdy v životě na farmě, a bílou tekutinu si nepropojily s bučícím rohatým zvířetem z animovaných filmů. I když se o kravách učily ve škole.

V komunistickém tisku se tehdy Američanům pošklebovali, i když se jednalo jen o děti. Podívejte se ale na tenhle twitterový status.

Jana Spekhorstová je členkou výkonného výboru TOP 09, předsedkyní Evropské unie žen a má ještě nějaké další funkce. Typická představitelka svého druhu, dalo by se říci. Vyjádření je stručné, ale výstižné. Pryč jsou doby, kdy produkty vyráběli dělníci v továrnách. Žijeme přece v době, kdy je produkce robotizována nebo ji zastanou 3D tiskárny.

Jako by se nám před očima vracela minulost. Šlechtična má talíři úžasnou dobrůtku a netuší, že ta dobrůtka nějak souvisí s odporným špinavým dobytkem. Kdyby mohla, tak by ten dobytek zakázala. Jenže v okolí paní kněžny byl pokaždé někdo, kdo jí ten nápad dokázal rozmluvit.

Ti rozumní lidé se v okolí paní kněžny vyskytovali proto, že tehdejší mocenská elita byla početně omezená. V českých zemích dokonce pamatujeme doby, kdy se vešla do jednoho Vladislavského sálu. Jenže v tom se časy změnily. Pokud vyjdeme z Murrayho odhadu, že mocenskou superelitu tvoří 3-5% společnosti, potom jde v rámci celé EU o 20 milionů lidí. Často se setkávají osobně, protože pracují ve stejných ve stejných centrálách, úřadech a neziskovkách. Příslušník této vrstvy (v knize Prolomení hradeb ji nazývám novou aristokracií) má vyšší pravděpodobnost, že se bude přátelit se svým kolegou z Německa nebo Kanady než s Čechem pracujícím ve výrobní fabrice.

A nejde jen o to, že člověk potkává lidi ze stejné bubliny na pracovní poradě. Setkává se s nimi také ve speciálním fitku na golfovém hřišti. Na dovolené v destinaci, která je zrovna „in“. Při nákupu v hipsterském obchodě. Dokonce i kadeřník nebo číšník, který ho obsluhuje, není obyčejný kadeřník a číšník, ale je specializovaný na tuto klientelu. A když chce aristokrat něco lidového, může zajít do nóbl napodobeniny dělnické nálevny, kde večeře vyjde na měsíční dělnický plat.

Nóbl lidé tak vytvářejí uzavřený svět, a navzájem se utvrzují třeba v tom, že:

  • Ti ostatní lidé jsou hrozní, nemožní, primitivní, xenofóbní, rasističtí atd.
  • Mimo slonovinové věže korporátních centrál a ministerstev se nedá žít. S tím souvisí panický strach, že by byli ze svého uzavřeného světa vykopnuti. Ve skutečnosti je svět za okny pestřejší, než by se mohlo zdát. Mnozí spadli do exekucí, nemohou najít slušnou práci a daří se jim opravdu špatně. Ale mnozí jiní se dokázali zabydlet i v chudších poměrech, a žijí spokojeněji než vynervovaní manažeři a redaktoři. Jenže to není z okna centrály vidět.
  • Noví aristokraté se ve svých centrálách shodnou také na tom, že oni jsou ti, kdo vytváří skutečné hodnoty. Upřímně věří tomu, že země žije z koncepčních dokumentů a powerpointových prezentací, a mají pocit, že lidé na polích a ve fabrikách cizopasí na jejich práci.
  • Pak není obtížné dojít k tomu, že výroba je jenom takový zbytečný pozůstatek minulosti. Netuší, jaká práce se skrývá za těmi předměty, které každý den používají. Netuší, kolik součástek v autě vyžaduje speciální um, a mnohdy stoletou tradici, kterou prostě nejde jen tak nahradit. V jejich představách stačí mít dobrou koncepci, a ono se to vyrobí v podstatě samo. Jsou v tom podobni muslimům, kteří mají za to, že všechny věci vyrábí Alláh.

Shodou okolností tomu není dlouho, co se bývalý náměstek ministra financí a bývalý státní tajemník pro EU Tomáš Prouza vyjádřil v tom smyslu, že by řemesla měla být zrušena a všichni bychom se měli živit tím, že si budeme navzájem prodávat finanční produkty. Jako příklad úplně zbytečné práce uvedl pěstování brambor. A podle všeho to nemyslel jako ironii. On tomu opravdu věří!

V evropských dějinách se už párkrát něco takového stalo. Třeba za posledních francouzských králů, kdy šlechta opustila své statky, a sestěhovala se na královský dvůr, kde vytvořila vlastní uzavřený svět. Zbyla po něm nádherná výtvarná díla. Jenže během pár generací země téměř zkolabovala, protože nedokázala živit stále rozmařilejší královský dvůr. Šlechtu pak smetla revoluce, a nikomu nechyběla. Jenže to neprobíhala muslimská invaze.

(zdroj: petrhampl.com)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…