Jestliže vysvětluji specifika ženského přístupu k politice větší konformitou (poslušností), jak vysvětlit Milgramův pokus a další psychologické experimenty, kdy testovaná osoba měla někomu dávat elektrické šoky a , jak daleko je kdo ochoten zajít. Ženy v těchto experimentech projevovaly mnohem větší zábrany – i když dostaly přímý pokyn pustit do kolegy silnější proud nebo když to bylo spojené s finanční odměnou.

V těchto experimentech spolu bojovaly dva směry přizpůsobivosti. Zkoumaná osoba se snaží vyhovět pokynům vedení (pusť to do něj naplno!) a zároveň se snaží vyhovět celkovému společenskému tlaku, že žena má být laskavá a soucitná. Dnešní bílé městské liberálky ale žádný takový společenský tlak neprožívají. Nikdo po nich nechce soucit s příslušníky politické opozice ani soucit s obyvateli těch zemí, které se postavily na odpor impériu. Naopak, vyžaduje se vášnivá nenávist.

Tipuji, že kdyby byl dnes Milgramův experiment opakován a účastníkům by se dostalo vysvětlení, že elektrické rány dostává „rasista obdivující Vladimira Putina“, otáčely by tlačítkem ochotněji než většina mužů.

(zdroj: petrhampl.com)

Psali jsme:

„Nejdrsnější verze islámu.“ Hampl bije na poplach před tím, co bují v ČR

Petr Hampl: Pět ekonomických omylů

Petr Hampl: O daních Astrid Lindgrenové

Petr Hampl: Vize plukovníka Foltýna