V praxi se to projevilo tím, že investiční výdaje jsou ve schváleném státním rozpočtu na příští rok ještě nižší, než byly v době premiéra Petra Nečase. Současná vládní garnitura to obhajuje tvrzením, že méně může nakonec znamenat více. Záleží prý na tom, jakým způsobem budou využity. Slibem nikoho neurazí a zpětně půjde jen těžko zkontrolovat, zda tomu tak bylo.

Nejenom v tomto případě se dají čísla vykládat různým způsobem. Platí to i o celkovém hospodaření státu. Pro příští rok vláda naplánovala výrazně vyšší výdaje, než budou činit očekávané příjmy. Rozdíl představuje sto miliard korun. Tento deficit je vydáván jako důkaz toho, že Sobotkův kabinet postupně snižuje rozpočtový schodek.

Na první pohled to je pravdivé tvrzení. 100 miliard je méně než 112. Druhé číslo představuje plánovaný deficit pro letošní rok. Podle dosavadního vývoje plnění rozpočtu by však měl rozdíl mezi výdaji a příjmy činit ve skutečnosti zhruba 80 miliard. Pokud by vláda chtěla reálně nižší schodek v příštím roce, potom by se musela dostat pod tuto hranici. Při očekáváném více než dvouprocentním tempu růstu tuzemského hospodářství toho mohla dosáhnout.