Petr Hartman: H-System opět u soudu

09.01.2015 16:04

Co člověk to názor, v případu stavební firmy H-System to platí hned v několika rovinách. Týká se to především správců konkurzní podstaty.

Petr Hartman: H-System opět u soudu
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Jeden souhlasil s tím, aby klienti po krachu firmy rozestavěné domy a byty dobudovali na vlastní náklady. Zároveň měli uhradit částku, kterou do tohoto projektu investoval H-System. Zhruba šedesát z nich to učinilo a na místě, kde nyní mohly stát polorozpadlé ruiny, už několik let bydlí. 

Chtěl jsem použít výraz - normálně bydlí. K dosažení tohoto stavu jim však chybí pravomocné ukončení sporu, zda byty a domy zůstanou jejich, nebo je budou muset vyklidit, budou prodány a z utržených peněz budou uspokojeni všichni věřitelé.

Právě takovýto názor zastává a u soudu prosazuje správce konkurzní podstaty, který tento případ převzal po svém předchůdci. Lidé, kteří v dobré víře a ve shodě s původním konkurzním správcem chtěli zachránit slibovanou střechu nad hlavou, by o ni definitivně přišli. Zda tomu tak skutečně bude, to nelze v tuto chvíli jednoznačně říci.

Rovněž u soudců této kauzy totiž platí rčení o rozdílnosti názorů. Městský soud v Praze nejprve rozhodl o tom, že byty budou muset být vyklizeny a zamíří do dražby. Vrchní soud se s verdiktem neztotožnil a vrátil případ zpět. Nyní pražský městský soud rozhodl opačně, že lidé mohou v bytech zůstat. Po očekávaném odvolání by mohl do hry vstoupit opět Vrchní soud.

Zůstaneme-li u nejčerstvějšího verdiktu, opět nalezneme v řadách podvedených klientů H-Systemu rozdílné názory. Ti, kteří měli možnost byty a domy dostavět a využili ji, hovoří o tom, že spravedlnost konečně zvítězila, nebo má k vítězství velmi blízko.

Jejich „kolegové v neštěstí“, kteří z nejrůznějších důvodů v dostavbě pokračovat nemohli či s ohledem na právní nejasnosti nechtěli, mají naopak pocit, že nejnovějším rozsudkem byla spravedlnost vstřícnější pouze k části okradených klientů H-Systemu. Do tohoto projektu se totiž kdysi zapojilo několik stovek lidí, kteří přišli zhruba o miliardu korun.

Z toho je zřejmé, že většina peněz musela být nějakým způsobem vytunelována. Přitom některé kroky, které měly přispět k tomu, aby se finance nevrátily k věřitelům, byly činěny i v době, kdy probíhal konkurz a trestní stíhání. Kdyby k tomu nedošlo, byla by šance věřitelů, že se dostanou k části peněz výrazně větší a nemuseli by se tak upínat ke spornému soudu, který už léta rozhoduje o tom, zda vystěhovat lidi, kteří byty a domy dokázali na vlastní náklady dostavět.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O ruských špionech

16:14 Petr Hampl: O ruských špionech

Denní glosy Petra Hampla.