Jeho výrok však zároveň neznamená, že by tím hlava státu jasně dala najevo, že je proti předčasným volbám. Bez ohledu na to, zda se najde 120 poslanců, kteří by zkrátili funkční období sněmovny, se očekává, že prezident jmenuje nového premiéra. Otevřené zůstává to, zda tak učiní na základě dohody představitelů dosavadní koalice, nebo půjde o „úředníka“, který povede přechodný kabinet do ustavení nové vlády, ať už po řádných nebo předčasných volbách.  

 

K definitivnímu rozhodnutí by měla hlava státu dospět po jednání s reprezentací jednotlivých stran. V tuto chvíli se zdá, že by mohl být více nakloněn tomu řešení současné vládní krize, které je založeno na dohodě ODS, TOP 09, LIDEM a některých nezařazených poslanců. Pochopitelně velmi záleží na tom, koho koaliční partneři ze svého středu vyberou a nabídnou Miloši Zemanovi jako nového premiéra.  

 

Prezident jim na tiskové konferenci svým způsobem vzkázal, že není robotem, který by jen převzal jejich návrh a dotyčného automaticky jmenoval předsedou vlády. Zároveň by si neměl klást podmínku předložení minimálně sto jednoho podpisu, který by měl dokázat, že nově zformovaná vláda získá důvěru ve sněmovně. Tento požadavek se neopírá o ústavu a de facto odporuje jejímu duchu. Prezident sice určuje premiéra. Na něm však výhradně záleží, jaký kabinet sestaví a zda v dolní parlamentní komoře získá pro svůj projekt potřebnou většinu. V minulosti se sice podobné požadavky snažili klást jak Václav Havel, tak i Václav Klaus, ale neměla by se z toho stát ústavní zvyklost.  

 

To neznamená, že by hlava státu neměla pečlivě zvažovat, komu svěří sestavení kabinetu. Počínal-li by si Miloš Zeman zbrkle, musel by svůj pokus zopakovat. Po druhém sáhnutí vedle, by možnost ovlivnit výběr nového premiéra přešla na předsedkyni Poslanecké sněmovny. Tím by se zároveň země rychle přiblížila k možnosti rozpuštění dolní parlamentní komory a k vypsání předčasných voleb.  

 

To si podle výroků na tiskové konferenci Miloš Zeman příliš nepřeje. Stejný postoj momentálně zastávají představitelé TOP 09. Potvrdilo to jejich jednání se sociální demokracií. Možnost rozpuštění sněmovny rozhodnutím 120 poslanců sice připustili, ale až v momentu, kdy by ztroskotala snaha o sestavení nové vlády na původním koaličním půdorysu.  

 

Při rozložení sil v dolní parlamentní komoře je bez hlasů TOP 09 momentálně nemožné dospět k tomu, aby se sněmovna sama rozpustila. Také kvůli tomu to v tuto chvíli na konání předčasných voleb spíše nevypadá.