Petr Hartman: Odebrání dětí v Norsku a černobílé vidění

23.01.2015 11:55

Veškeré informace týkající se případu odebraných dětí mají pouze úřady a matka. Tato informace norské velvyslankyně v České republice je faktem, který zatím nikdo nezpochybnil. Mimo jiné to znamená, že ani novináři, ani politici nemohou znát detaily případu týkající se dětí Evy Michalákové.

Petr Hartman: Odebrání dětí v Norsku a černobílé vidění
Foto: wikipedia
Popisek: Norská vlajka

Vzhledem k tomu, že norské úřady informace poskytovat nechtějí, v médiích se objevuje pouze verze matky. Nakolik se liší od reality, nebo zda ji naopak věrně zobrazuje, to v tuto chvíli nelze určit.

Stejně tak nelze dát za pravdu tvrzení norské velvyslankyně v České republice, že děti nemohly být umístěny do pěstounské péče bezdůvodně. Neopírá se totiž o konkrétní informace ze spisu. Vychází pouze z přesvědčení, že se úřady řídí platnými předpisy a postupují správně.

Držet se striktně litery zákona, ještě automaticky neznamená jednat správně ve smyslu spravedlnosti, nebo v tomto konkrétním případu citlivě vůči dotčeným dětem.

Někdy pro ně může být lepší vyrůstat sice ne v úplně harmonickém prostředí s rodiči, než je od nich násilně odtrhnout a svěřit do péče pěstounů. Pochybnosti o správnosti postupu úřadů může umocnit skutečnost, že malí sourozenci jsou odděleni. Vyvrátit je na základě faktů nelze.

V dohledné době není pravděpodobné, že by se na tom něco změnilo. Norské úřady svůj postoj nezmění a spis nezveřejní. Nechávají tím prostor pro spekulace a emoce. Ty pomáhají o Norsku vytvářet obrázek jako o zemi, která odebírá děti rodičům téměř na počkání a kdy si úředníci zamanou. Takto jednoduše to nefunguje.

Příslušný úřad na ochranu dětí může podat návrh na odejmutí dětí. Případ převezme komise pro sociálně-právní ochranu dětí. Po jejím verdiktu se proti tomuto rozhodnutí mohou rodiče bránit u soudu. 

Tento postup byl pochopitelně dodržen i v kauze rodiny Michalákových. Dokonce tento případ skončil u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Po formální stránce tak mají norské úřady několikrát potvrzeno, že rozhodly správně. To ještě automaticky neznamená, že postupovaly nejlépe z pohledu dětí. Připravit je o rodiče je obrovský zásah do jejich života. 

Ten by se dal pochopit pouze v případu, kdyby jim jejich setrvání v rodině ublížilo ještě víc. Vzhledem k nedostatku informací to nemohou posoudit ani média, ani čeští politici, kteří se do kauzy až po zhruba čtyřech letech intenzivně vložili. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…