Petr Hartman: Program Rusnokovy vlády

02.08.2013 22:05

Hlavním smyslem programového prohlášení Rusnokovy vlády je poskytnout další argument těm politikům, kteří si pohrávají s myšlenkou vyslovit jí ve sněmovně důvěru. Jen těžko by mohl někdo vyčítat poslancům, že hodlají podporovat kabinet v boji proti nezaměstnanosti, daňovým únikům či ve snaze oživit tuzemskou ekonomiku.

Petr Hartman: Program Rusnokovy vlády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Rusnok

Co na tom, že daleko podstatnější je, jakým způsobem a za jak dlouho by nově sestavená vláda chtěla ve zmiňovaném boji zvítězit a zda je toho vůbec schopna. To pro hlasování o důvěře není důležité. Počítá se pouze to, zda většina přítomných zvedne pro kabinet ruku. Za normálních okolností to bývá dopředu dané. Vláda vzniká na základě koaliční dohody, nebo na základě dopředu dojednané podpory pro menšinový kabinet.

V případě Rusnokova týmu to neplatí. Vládu vytvořil prezident republiky bez konzultací s politickými stranami. Ty se na jejím formování vůbec nepodílely a její podobu tudíž nemohly ovlivnit. Je to postup krajně neobvyklý, byť nevybočuje z ústavního rámce. Zároveň je pro fungování vlády nejdůležitější, zda získá ve sněmovně důvěru. Bez ní nemá potřebnou legitimitu a neměla by činit žádná zásadní rozhodnutí.

V zájmu prezidenta by tudíž mělo být, aby jím vybraný a jmenovaný premiér měl za sebou podporu od sněmovní většiny. Jiří Rusnok tímto zázemím nedisponuje. Bylo by tudíž překvapením, kdyby jeho vláda získala důvěru. Zároveň je jisté, že část zákonodárců pro ni zvedne ruku. Tím přebere za konání kabinetu zodpovědnost, byť na jeho zrod neměla žádný vliv.

Přiblížil-li by se počet těchto lidí ke stovce, mohlo by to být považováno za dodání legitimity Zemanovu pojetí sestavení vlády. Potom by už těžko mohl být kritizován například při druhém pokusu, kdy by opět vybral premiéra bez ohledu na rozložení sil ve sněmovně. Stejně by si mohl počínat i po volbách. Nemusel by zohlednit jejich výsledky a rovněž instalovat vládu, jejíž předseda by neodvozoval sílu svého mandátu od voličů, ale pouze od prezidenta. Hlava státu by tak mohla vnutit sněmovně svoji vládu. Pochopitelně za předpokladu, že by se našla většina poslanců, která by pro takovýto projekt byla ochotna zvednout ruku.

Proto nemá v tuto chvíli smysl rozebírat programové prohlášení Rusnokova kabinetu. Nad jeho obsahem by mělo převážit to, že ve hře je posílení role prezidenta při vzniku vlády a snaha odstavit sněmovnu na vedlejší kolej. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…