Hrozba vysokého trestu vede státního zástupce Petra Jiráta k obavě, že by se pobytu za mřížemi mohl vyhýbat tím, že by se skrýval někde v zahraničí. Jeho teorie vychází z materiálů, které shromáždili vyšetřovatelé. Z nich podle Jiráta vyplývají nesrovnalosti mezi zajištěnými penězi a financemi, které měli obvinění získat v souvislosti s trestnou činností. Zároveň z odposlechů nabyli státní zástupci a vyšetřovatelé podezření, že tyto prostředky mohou být ukryty v zahraničí, buďto na kontech v bankách, nebo v nějakých firmách.

To jsou důvody, které vedly státního zástupce a rovněž soudce k tomu, že opakovaně odmítali propustit Davida Ratha z vazby. I když se okolnosti zásadním způsobem nezměnily, rozhodl tentokrát vrchní soud o jeho propuštění z vězení. Bývalý středočeský hejtman se tak může hájit na svobodě.

Podle očekávání se hned pár hodin po propuštění snažil pomocí médií přesvědčit veřejnost o své nevinně, o podjatosti soudů a o zpolitizování tohoto případu. Jak se mu podaří zapůsobit na lidi, to není úplně důležité. Podstatné je, jakým způsobem soud vyhodnotí obžalobou předkládané důkazy. Zda se podaří obhajobě tyto materiály a výpovědi svědků učinit nevěrohodnými.