Návrat alespoň k dvaceti procentům bude vyžadovat hodně usilovné práce. Spoléhat na tzv. tvrdé voličské jádro, které ODS podpoří bez ohledu na to, co strana dělá, by bylo jízdenkou do politického suterénu. K němu nyní mají občanští demokraté blíž než k politickému výsluní. Změnit tento poměr mohou pouze tím, že budou zajímaví pro širší okruh veřejnosti a hlavně budou důvěryhodní. Lidé jim musí uvěřit, že to co chtějí dělat, myslí vážně.
Petr Fiala hovoří o srozumitelnosti například v daňové politice. Problém je v tom, že nejrůznějších slibů a plánů v této oblasti už voliči z úst představitelů ODS slyšeli hodně. Realita se však výrazně lišila od slov. Nezdá se, že by víkendový kongres v Olomouci nasměroval stranu k větší důvěryhodnosti. K ní nestačí vyměnit pouze předsedu a navolit nové, nebo v některých případech staronové tváře. Občanští demokraté by potřebovali vytvořit dojem, že do předních stranických funkcí prosadí takové členy, za kterými jsou konkrétní výsledky práce oceňované veřejností.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, potom by se prvním místopředsedou nestal Jan Zahradil, ale Jiří Pospíšil. Ten jako ministr spravedlnosti přispěl k posílení nezávislosti systému státního zastupitelství. Za to byl stranickými kolegy „odměněn“. Nejprve musel opustit vládu. Přesto dokázal přivést ODS, jako jediný, k vítězství v krajských volbách v plzeňském regionu. Rovněž ve sněmovních volbách v tomto kraji získali občanští demokraté v procentech druhý největší počet hlasů hned po Praze. Ve zbývajících dvanácti regionech dosáhla ODS v procentech horšího výsledku.
Právě ve volbách se nejlépe dá otestovat důvěryhodnost jednotlivých představitelů strany. Jiří Pospíšil v tomto testu uspěl. Při volbě nového vedení občanských demokratů naopak pohořel. Straničtí kolegové zkrátka nestáli o to, aby ve vedení strany byl člověk, který se těší důvěře lidí ochotných dát hlas ODS.
Budou-li podobně zacházet i s oblíbenými politiky na komunální úrovni, propadnou na podzim v obecních volbách a po sněmovně, Senátu, krajích ztratí poslední zdroj svojí síly, tedy starosty a primátory. Což by spíše než resuscitaci připomínalo eutanazii.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
autor: rozhlas.cz