Posledním rozhodnutím zákonodárců byla účinnost zákona odložena na 1. ledna příštího roku. Pokud by se koalice neshodla na jeho nové podobě a nic jiného neprosadila, dobrala by se Česká republika po letech k tomu, že by konečně začal platit před lety přijatý zákon. Srovnala by tím krok se všemi ostatními členskými státy Unie.  

Při konfrontaci například s Řeckem je zřejmé, že zákon sám o sobě nezaručí, aby v zemi kvalitně fungovala státní správa a nedařilo se korupci. Proto není pravděpodobné, že by koalice dopustila, aby zákon o státní službě začal platit v původní a nyní už trochu překonané podobě.  

Vládní strany se v poslední době shodly na drtivé většině pozměňovacích návrhů, které by měly zmiňovanou normu vylepšit. Nic by nemělo bránit v tom, aby je v parlamentu prosadily a modernizovaný zákon mohl začít od ledna platit.  

Česká republika si bude moci odškrtnout splněný úkol. Automaticky to neznamená, že od tohoto momentu začne fungovat profesionální státní správa. Ta se bude muset postupně vybudovat. Sebevědomí a od politiků nevydíratelní úředníci se mohou zrodit pouze v prostředí, kde budou jasně vymezeny mantinely vzájemné spolupráce.  

Minimálně v jednom úseku zůstane hranice v následujících letech nejasná. Řeč je o způsobu odměňování. Právě různé formy odměn mohou být využívány, chcete-li zneužívány, v ovlivňování práce státních zaměstnanců.  

Politici si jejich prostřednictvím mohou kupovat loajalitu úředníků, případně jiné trestat za to, že jim nechtějí jít na ruku. Vedle účelových reorganizací a propouštění lze tímto způsobem výrazně zasahovat do fungování státní správy.  

Koalice se přitom nedohodla právě na penězích. Hovoří o dvou letech, během kterých by měla nastavit jiný systém odměňování. Což zdaleka neznamená, že se jí to podaří. Z pohledu rozsahu zákona o státní službě to sice vypadá jako drobnost, z hlediska významu je to však velmi důležitá věc.  

V neposlední řadě také kvůli tomu, že kvalitní odborníci ze soukromé sféry se příliš nehrnou do státních služeb a slušné finanční ohodnocení by je mohlo částečně motivovat.  

Problém je v tom, že plány politiků v této oblasti nemohou být konfrontovány s tvrdými daty. Politici přiznali, že v tuto chvíli neznají přesný počet úředníků, kterých by se nový předpis měl týkat.  

Proto v tuto chvíli nelze jednoznačně tvrdit, nakolik přijde státní rozpočet zavedení zákona o státní službě do praxe. Návrhy o způsobu odměňování úředníků tak mohou v následujících měsících tvrdě narazit na realitu nedostatku peněz. Což symbolizuje podivný způsob, jakým se v České republice rodí velmi důležitý služební zákon.