Petr Hartman: Soud kolem MUS vrcholí

07.07.2013 17:34

Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti ji zachránili před krachem. Dokázali to tím, že tuto společnost odkoupili. Na obchod si peníze půjčili a ručili přitom majetkem kupované firmy. Půjčku potom spláceli z peněz, které firma vydělala. Ničeho špatného se nedopustili, podobně se tehdy v České republice postupovalo i při privatizaci jiných podniků a proto by měli být zproštěni viny.

Petr Hartman: Soud kolem MUS vrcholí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Okraj uhelné pánve

Takovýmto způsobem čelila obhajoba názoru obžaloby, že při nákupu akcií Mostecké uhelné společnosti se zmiňovaní manažeři dopustili podvodu, porušení povinností při správě cizího majetku a následně i praní špinavých peněz. Mělo k tomu dojít tím, že postupně převedli necelých šest miliard korun z účtu Mostecké uhelné na konto dceřiné společnosti v Lichtenštejnsku. Z nich potom měli financovat pořízení akcií přes nastrčenou firmu, která je pro ně skrytě kupovala. V této souvislosti se dokonce objevil výrok, že kupci nemuseli ze svého investovat prakticky ani korunu.  
 
Švýcarské policii a prokuratuře se podařilo postupně rozkrýt celou sérii firem a účtů, přes které putovaly peníze vyvedené z dolů, které mohly sloužit právě k už zmiňovanému nákupu akcií. Nebýt její aktivity, patrně by se o podivnou privatizaci nikdo nezajímal. Česká republika byla opakovaně žádána o součinnost. Většinou marně. Částečně k tomu přispěla nečinnost pražského vrchního státního zastupitelství, částečně rozdílný pohled na pojetí privatizace českýma a švýcarskýma očima.  
 
Názorně se to potvrdilo i při jednání před soudem v Bellinzoně. Obhajoba trvá na tom, že v devadesátých letech minulého století nešlo o nic neobvyklého. Obžaloba naopak připomíná slova bývalého prezidenta Václava Havla o mafiánském kapitalismu. Ten podle Havla vznikal právě po pádu komunistického režimu a charakterizovala ho korupce, demoralizace a ztráta smyslu pro mravnost.  
 
V této souvislosti by nemělo zapadnout podezření na korupci, která měla privatizaci Mostecké uhelné společnosti provázet. Řeč je o neobvykle vysoké provizi, která skončila na účtech lidí majících vazby na Stanislava Grosse.  
 
Výrok švýcarského soudu může výrazným způsobem změnit pohled na některé privatizační praktiky, které byly v Česku považovány za normální a v mezích zákona. Pochopitelně za předpokladu, že se přikloní k názoru obžaloby a že stejně rozhodne i odvolací soud. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…