Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti ji zachránili před krachem. Dokázali to tím, že tuto společnost odkoupili. Na obchod si peníze půjčili a ručili přitom majetkem kupované firmy. Půjčku potom spláceli z peněz, které firma vydělala. Ničeho špatného se nedopustili, podobně se tehdy v České republice postupovalo i při privatizaci jiných podniků a proto by měli být zproštěni viny.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Okraj uhelné pánve
Takovýmto způsobem čelila obhajoba názoru obžaloby, že při nákupu akcií Mostecké uhelné společnosti se zmiňovaní manažeři dopustili podvodu, porušení povinností při správě cizího majetku a následně i praní špinavých peněz. Mělo k tomu dojít tím, že postupně převedli necelých šest miliard korun z účtu Mostecké uhelné na konto dceřiné společnosti v Lichtenštejnsku. Z nich potom měli financovat pořízení akcií přes nastrčenou firmu, která je pro ně skrytě kupovala. V této souvislosti se dokonce objevil výrok, že kupci nemuseli ze svého investovat prakticky ani korunu.
Švýcarské policii a prokuratuře se podařilo postupně rozkrýt celou sérii firem a účtů, přes které putovaly peníze vyvedené z dolů, které mohly sloužit právě k už zmiňovanému nákupu akcií. Nebýt její aktivity, patrně by se o podivnou privatizaci nikdo nezajímal. Česká republika byla opakovaně žádána o součinnost. Většinou marně. Částečně k tomu přispěla nečinnost pražského vrchního státního zastupitelství, částečně rozdílný pohled na pojetí privatizace českýma a švýcarskýma očima.
Názorně se to potvrdilo i při jednání před soudem v Bellinzoně. Obhajoba trvá na tom, že v devadesátých letech minulého století nešlo o nic neobvyklého. Obžaloba naopak připomíná slova bývalého prezidenta Václava Havla o mafiánském kapitalismu. Ten podle Havla vznikal právě po pádu komunistického režimu a charakterizovala ho korupce, demoralizace a ztráta smyslu pro mravnost.
V této souvislosti by nemělo zapadnout podezření na korupci, která měla privatizaci Mostecké uhelné společnosti provázet. Řeč je o neobvykle vysoké provizi, která skončila na účtech lidí majících vazby na Stanislava Grosse.
Výrok švýcarského soudu může výrazným způsobem změnit pohled na některé privatizační praktiky, které byly v Česku považovány za normální a v mezích zákona. Pochopitelně za předpokladu, že se přikloní k názoru obžaloby a že stejně rozhodne i odvolací soud.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumentyPublikováno se souhlasem vydavatele
Ale řešíte problém i z opačného úhlu, kdy se nejen z internetu vytrácí svoboda slova a názoru? Mě přijde, že se dnes už nahlas nesmí říci, co si opravdu myslíte. Nemyslím nezákonné věci, ale prostě svůj názor, který třeba zrovna vaše vláda nebo většinová společnost neuznává. To ale pak přeci není žá...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.