Hlava státu je ochotna tuto praxi obejít a souhlasit s Babišovým jmenováním pod jednou podmínkou. Je jí prosazení zákona o státní službě do druhého sněmovního čtení. Právě tato norma by měla praxi předkládání lustračních osvědčení ministry změnit. Rodící se vládní koalice dala najevo, že hodlá přání prezidenta republiky vyhovět. Na mimořádné sněmovní schůzi by příslušnou normu měla poslat do druhého čtení. Vláda jí vyšla vstříc a zákon na svém středečním jednání přednostně projednala.

Bez ohledu na její stanovisko tím byla splněna jedna z podmínek, aby se mohl dostat na program sněmovní schůze. Tato překotná aktivita názorně dokládá, že momentálně nejde ani tak o kvalitu zákona, ale o snahu nové koalice přimět prezidenta ke jmenování nové vlády. Přesto je podmínka hlavy státu absurdní.

Legislativní proces v České republice nekončí tím, že nějaký návrh zákona projde v dolní parlamentní komoře do druhého čtení. Sněmovna normu musí schválit a nesmí ji vetovat Senát, případně prezident. To, že zákon o státní službě přežije první čtení, neznamená, že bude schválen. Zároveň ve druhém čtení mohou být předloženy nejrůznější pozměňovací návrhy, které původní znění mohou změnit. Schválená verze proto může být úplně jiná, než ta, která byla navržena a prošla do druhého čtení. Podmínka Miloše Zemana postrádá logiku a působí jako snaha oddálit nástup nové vlády.