Narychlo schválenou novelou bylo stanoveno úplné omezení možnosti využití odpadů na technické zabezpečení skládek z 25 % objemu na 20 % hmotnosti odpadů, což v přepočtu znamená vzhledem k dosavadnímu nastavení snížení přibližně na polovinu. Proti této z odborného hlediska nerealistické a ničím nepodložené hranici opakovaně vystupují zástupci českého průmyslu, průmyslové svazy i odpadové asociace. Z hlediska životního prostředí je logické na zabezpečení skládky využívat odpady namísto primárních surovin, které by se pro tento účel musely těžit. Nesystémová a neprojednaná novela však může přispět k opaku. Pro původce odpadů navíc tato změna znamená, že si výrazně připlatí. Je proto pravděpodobné, že hlavním cílem Ministerstva životního prostředí ČR je tímto způsobem přesunout peníze z českého průmyslu i z obcí, do rozpočtu Státního fondu životního prostředí, aby bylo více na přerozdělování. Vzhledem k tomu, že opatření MŽP nemá žádný pozitivní ekologický dopad, ba naopak jeho ekonomický dopad na původce bude citelný, je objektivní obhajoba zavedeného omezení poměrně složitá.

Provozovatelé jsou vázáni nutností dodržovat platná rozhodnutí IPPC (zkratka anglického Integrated Pollution Prevention and Control neboli Integrovaná prevence a omezování znečištění) krajských úřadů, která konkrétním zařízením předepisují širokou škálu povinností, včetně míry využití odpadů na zabezpečení skládky.