Petr Havlík: Stvrzeno – Česká republika v područí oligarchie

01.11.2014 17:12 | Zprávy
autor: Petr Havlík

Termín oligarchie má svůj původ v řeckém slově oligos – málokterý. Oligarchie je forma vlády, při níž státní moc patří několika osobám nebo nevelké skupině lidí (většinou ekonomicky velmi silných). Bývají označováni jako vládnoucí skupiny, například též jako finanční oligarchie.

Petr Havlík: Stvrzeno – Česká republika v područí oligarchie
Foto: obcane.cz
Popisek: Petr Havlík

Osoby a obsazení této hry v českém provedení si pozorný čtenář jistě doplní sám. Jak jinak pojmenovat formu správy země, v níž současný prezident cestuje jako doprovod majitele největší domácí finanční skupiny na jeho cestě do daleké Číny? A jeho předchůdce je stejnou skupinou podporován na svém luxusním vejmínku. Proč asi? Jak jinak nazvat dominanci druhého nejsilnějšího oligarchy v současné vládě? Silná úzká parta vyvolených převzala kontrolu nad klíčovými komoditami země. A zdaleka nejde jen o privátní byznys. Mnohem podstatnější je ten, který je různě napojen na stát a tudíž veřejné zdroje.

Počítejte se mnou – energetika, těžba nerostných surovin, finanční sektor, zdravotnictví, potravinářství, chemický průmysl, zbrojařská výroba, zemědělství, distribuční sítě, dopravní infrastruktura, média, komunikační sítě, doprava atd. Chápu, teď jistě namítnete, že přeháním. Budete tvrdit, že jsme přeci standardní liberální demokracií, že to tak prostě bývá v tom kapitalismu. Takhle jsme to přeci chtěli. Ten dnešní stav je prý výsledkem volné (rovné) soutěže a neviditelné ruky trhu. Nejsilnější jsou prostě ti nejpracovitější a nejšikovnější. Opravdu?

Těch rozhodujících vzájemně propojených skupin není více než deset, přičemž těch naprosto klíčových je pět. Najdete je na http://www.mapovani.cz/.

U příležitosti nedávného výročí republiky jsme slyšeli mnoho vzletných slov o demokracii, o svobodě, o rovných šancích, o vzájemné solidaritě, dokonce o žití v pravdě, o naší nezvratné příslušnosti k vyspělým zemím, o naší údajně důstojné roli v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. A jaká je skutečná realita?

Žijeme v zemi, v níž nic není hanba, v zemi, v níž se excesy staly normou, v zemi, v níž bývá nezřídka uplatňováno selektivní právo, v zemi, která má problém se postarat o nemohoucí a potřebné, v zemi, v níž mají predátoři pré. V zemi, která je jen skeletem fasádní demokracie. V zemi, která za tento skelet zaplatila velmi vysokou cenu v tzv. transformačních ztrátách. V zemi, která pošlapává své vlastní tradice a dusí svůj potenciál.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Nelegální migrace

To, že je třeba najít řešení, to neříkáte nic nového, naopak, to slyšíme od vás politiků už několik let. Ale jaké tedy navrhujete řešení a proč to ještě nikdo nedokázal vyřešit? Třeba ANO má přeci své zástupce všude, včetně Bruselu, tak proč jste s něčím konkrétním nepřišli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Cesta na Velehrad se může změnit na cestu k velezradě

16:23 Vladimír Ustyanovič: Cesta na Velehrad se může změnit na cestu k velezradě

Úvodem si dovolím poznámku, že Petra Pavla znám 41 let.