On sám tvrdil, že k úsporám v rozpočtových výdajích a ke zvyšování daní není alternativa, pokud nechceme mít dluhy, které bychom neuměli splácet. Nakonec se však proti němu obrátila také kritika ekonomů, kteří ho dříve podporovali. Vládní úspory byly příliš tvrdé a způsobily ekonomické ochlazení, které se nakonec projevilo skoro dvouletou ekonomickou recesí. Něco takového nebylo nutné.
Dnes se tento příběh o národohospodářském selhání Miroslava Kalouska a celé Nečasovy vlády překvapivě zpochybnil.
Příběh o tom, že se nemělo šetřit, dodnes rádi opakují zvláště levicoví ekonomové, politici či zájmové skupiny. Stejní lidé proto uvítali nástup nové Rusnokovy vlády, která měla dostat možnost, aby kormidlo vládní hospodářské politiky obrátila.
V těchto dnech poslal ministr financí Jan Fischer do vlády nový rozpočet. S největší pravděpodobností se podle něho bude země v příštím roce řídit, protože se nestihne zvolit sněmovna, která by ho dokázala nějak významněji změnit. Tento rozpočet je však stejně úsporný, jako rozpočty minulých let, možná ještě úspornější. Ministerstva dostanou na svůj provoz nominálně stejné částky, o dvacet miliard poklesnou investice.
Když byl tedy Kalousek, autor minulých rozpočtů, tak špatný, proč Fischer předkládá materiál, který se od předchozích ničím neliší – maximálně tím, že se zdravotním pojišťovnám přidávají necelé čtyři miliardy.
Existují různá vysvětlení. Fischer prostě převzal materiál, který ministerstvo financí vypracovalo ještě v době jeho předchůdce. Přes prázdniny neměl dost času něco předělat.
Druhou možností je ovšem výklad, že Fischer rozpočet ani předělávat nechtěl. Úřednická vláda má velmi slabý mandát a nemůže najednou měnit hospodářskou politiku. Velké převraty v politicky nejisté době mohou pouze znepokojit investory.
V každém případě je postup vlády Jiřího Rusnoka pro Kalouska zadostiučiněním. Nemohl být tak špatným ministrem, když země bude podle jeho not fungovat ještě dlouho poté, co odešel z vlády. Úspory, kterými stabilizoval tuzemský státní dluh, splnily svůj úkol a dnes ani nebrání ekonomickému oživení, o kterém se už, byť opatrně začíná mluvit.
Pochopitelně existuje i skeptický výklad skutečnosti, že Fischer převzal Kalouskův rozpočet. Stát potřebuje vybírat dost peněz na svůj provoz, který je stále složitější, méně výkonný a tedy nákladnější. Proto se šetří na místech, které možná vadí občanům a ekonomice, zajišťuje však dost financí na další provoz komplikované struktury úřadů a státních podniků. Nezáleží na tom, jestli máme vládu pravicovou či levicovou, parlamentní či prezidentskou. Všichni představitelé moci mají stejný zájem dostat z lidí co možná nejvíc peněz na provoz státu, který jim moc propůjčil.
Tato námitka je značně ideologická, přesto odkrývá jednu otázku, která by měla být zodpovězena. Zní jednoduše: co z toho má běžný český občan, že jsme tak dlouho šetřili?
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
