Petr Holub: Heger se pokouší o pořádek ve VZP

12.05.2012 21:24

Premiér Petr Nečas a ministr zdravotnictví Leoš Heger rozhodli, že projekt elektronických zdravotních knížek končí. I nepozorného čtenáře novinových zpráv mimoděk napadne, že muselo jít o opravdu důležitý projekt, když byl k jeho zastavení potřeba tak silný kalibr.

Petr Holub: Heger se pokouší o pořádek ve VZP
Foto: Hans Štembera
Popisek: Leoš Heger

Přesto není automaticky jasné, proč je tento příklad důležitý. Samy o sobě jsou elektronické zdravotní knížky užitečná věc, o tom není pochyb. Stejně tak není tajemstvím, že se jejich tuzemská verze IZIP vůbec neměla rozběhnout. Na jejím počátku byl střet zájmů politiků ODS Karla Cabrnocha a Miroslava Ouzkého, kteří zasedali ve správní radě Všeobecné pojišťovny i ve vedení firmy IZIP, která peníze na vývoj elektronických knížek inkasovala. Společnost IZIP měla navíc akcie na doručitele, a tak nebylo jisté, komu peníze vůbec šly, protože akcie na doručitele jsou dokonale anonymní.  

Utratily se dvě miliardy korun a teď se už skoro rok jedná, jak projekt zastavit. Správní rada VZP se k tomu nemá, a tak museli vystoupit ministr s premiérem, aby radu vyzvali k příslušnému hlasování.  

Až členové správní rady odhlasují, že smlouva se společností IZIP končí, budou na řadě další kroky. Především je třeba propustit manažery, kteří nesou odpovědnost za to, že se projektu IZIP vyplatila v posledních dvou letech miliarda korun. Přinejmenším to bylo chybné manažerské rozhodnutí.  

Zároveň je třeba prověřit, jestli členové správní rady netajili stejný střet zájmů, jako měli europoslanci Cabrnoch a Ouzký v případu IZIP. Těžko může někdo efektivně kontrolovat výdaje VZP, pokud se na jejím rozpočtu sám přiživuje.  

O tom, že takové případy existují, svědčí příklad poslance ODS Borise Šťastného, jehož manželka pronajímá VZP část svého domu.  

Za pozornost stojí také fakt, že VZP nechala obnovit ortopedické oddělení v semilské nemocnici nedlouho poté, co se členem správní rady stal tamní starosta a poslanec TOP 09 Jan Farský. Příkladů může být celá řada.  

Samozřejmě je případ IZIP podnětem pro kriminální policii. Korupční podezření jsou v tomto případě opravdu významná.  

Přesto není samotný případ natolik důležitý, aby si kvůli němu ministr Heger udělal procházku z pražského Palackého náměstí až do Strakovy akademie. Nakonec sám upozornil, že ukončení případu elektronických knížek je pouze první z řady změn, které by měly v největší zdravotní pojišťovně proběhnout.  

Pojišťovna totiž ročně rozděluje 150 miliard korun. Činí tak ovšem naprosto neprůhledným způsobem, když o všem rozhoduje pouze vedení pojišťovny, případně politici, kterým jdou manažeři na ruku. Správní rada je institucí, která je spíše pro parádu, protože v ní zasedá celkem dvacet politiků, nejčastěji poslanců, a deset státních úředníků. Zvláště politici dobře nevědí, o čem vlastně rozhodují, protože jim vedení pojišťovny neposkytuje dostatečné podklady.  

Politické správní a dozorčí rady jsou ostatně v českých poměrech tradičně institucemi, které mají sloužit pouze k zakrytí skutečného dění v příslušné instituci, která se může jmenovat VZP, ČEZ nebo Státní fond dopravní infrastruktury.  

V případě VZP je důsledkem fakt, že se rozděluje 150 miliard ročně a veřejnost přitom neví, jak a proč. Přesněji řečeno, dozvídá se to pouze z různých informačních úniků. Pouze díky těmto únikům jsme se například dozvěděli, jak VZP dokázala v roce 2008 zčistajasna vyrobit pětimiliardový deficit, kterého se dodnes nezbavila.  

Důvodem bylo chybné rozhodnutí, podle kterého se zmíněná částka nasměrovala do provozu takzvaných specializovaných center, i když v té době bylo všem manažerům soukromé sféry jasné, že nastávají těžké časy a že se nedá spoléhat na růst příjmů, který by zvýšené náklady pokryl. Manažeři VZP přitom tehdy nemuseli nic vysvětlovat, ani to, jestli jsou všechna centra opravdu nezbytně nutná.  

Případ anonymní firmy Kardio Port, která dodává zdravotnický materiál do pražského ústavu IKEM, zase prokázal, že úředníci VZP v klidu proplácejí předražený materiál, i když jim zákon předepisuje, aby ceny hlídali.  

Lze tedy předpokládat, že ministr Heger, který má v úmyslu šetřit, hodlá zavést pořádek v největší pojišťovně, která má podle zmíněných příkladů značné rezervy.  

Jde ocenit, že šéf zdravotnického rezortu hodlá otestovat, do jaké míry je schopen tuzemské zdravotnictví vůbec řídit. Prvního výsledku se dočkáme nejpozději do prázdnin. V tomto termínu by měla správní rada zrušit smlouvu pojišťovny se společností IZIP. Trochu přitom překvapuje myšlenka, která člověka automaticky napadne. Konkrétně, že vůbec není jisté, jestli se ministrovi podaří byť jen první krok.

Publikováno se svolením vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…