Obyvatelé poloviny zemí v Evropské unii, přesně čtrnácti, se trápí tím, že nemají v pořádku veřejné rozpočty. Podle nově publikovaného Eurobarometru je méně než pětina lidí přesvědčena o kvalitě veřejných financí své země tam, kde tvrdě zasáhla dluhová krize, tedy v Itálii, Irsku, Portugalsku, Španělsku a Řecku. Spolu s nimi v devíti zemích, které dříve patřily k postkomunistickému táboru, tedy ve všech nových členských státech unie s výjimkou Estonska.  

Tento postoj nedává na první pohled smysl například v Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Česku a Slovensku, tedy v zemích, jejichž zadlužení patří k nejmenším v celé Evropské unii. I občané států s mnohem vyššími dluhy, jako jsou například Německo, Francie, Británie a dokonce Belgie, jsou se stavem veřejných financí v zásadě spokojeni.  

Spíše než o kvalitě rozpočtů vypovídají starosti národů se zadlužením jejich zemí o tom, že se Evropa rozdělila na dvě části, na více a méně sebevědomou.

Je to vidět i na tom, jak hodnotí občané vyhlídky svých rodinných rozpočtů. Největší obavy z jejich zhoršení mají opět občané zmíněných čtrnácti zemí a spolu s nimi ještě Estonci, nejoptimističtější z postkomunistických zemí. Přitom ani tolik nezáleží na tom, jestli jsou veřejné finance konkrétní země opravdu v potížích. Špatný pocit z dluhu veřejných financí prostě probouzí obavy z finančních potíží v domácnostech.