Konfrontační kurs politiky nové řecké vlády vůči Evropské unii může vést ke konečné roztržce a odchodu Řeků z eurozóny. Možná vede aténská exekutiva jednání s Bruselem jen z toho důvodu, že chce označit viníka, který ji donutil prásknout dveřmi.

I přesto jde chování Řeků pochopit, protože jejich zkušenost z posledního desetiletí je opravdu pozoruhodná. Z pohledu běžných řeckých občanů se vstup do Evropské unie i eurozóny vyplatil.

Zajistil příliv desítek miliard v tvrdé měně a především významně zvýšil příjmy všech řeckých rodin. Důležitý je údaj, že jenom od roku 2005 do roku 2010 vyrostly chudším a průměrným domácnostem o čtvrtinu.

Pro řadu Řeků, kteří na to dříve nemohli ani pomyslet, se otevřel životní styl vzdělaných středních vrstev, které mohou plánovat neustálý růst životní úrovně i velkolepou kariéru pro sebe a pro své děti. Pak ale došlo k obratu.

Ekonomika se zhroutila, stát začal šetřit a během tří let se příjmy nejchudších domácností snížily o 42 procent, zbylá populace přišla o třetinu příjmů.