Petr Holub: Schodek i ekonomika na minimu

08.01.2014 12:56

Schodek rozpočtu se podařilo snížit na 80 miliard korun, přitom ještě před čtyřmi lety dosahoval skoro 200 miliard. Přesto se neslaví a ministr financí Jan Fischer dokonce vylovil větu, která se dá vyložit, že lituje razantních, tedy bolestných zásahů, kterými byly rozpočtové úspory vykoupeny.

Petr Holub: Schodek i ekonomika na minimu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Fischer

Čtyřletá snaha tedy přinesla svůj výsledek, protože schodek tuzemských financí klesal opravdu rychlejším tempem než ve většině okolních zemí. Objevily se však vedlejší nežádoucí účinky, které zabránily ministru Fischerovi, aby po výsledcích rozpočtu na rok 2013 slavil. Ty vedlejší účinky přitom zasáhly tuzemskou ekonomiku, a tím i celou společnost vážněji, než úspěch se snížením deficitu.

Ani zdejší vlády netvrdily, že pokles rozpočtového schodku může být účelem sám o sobě. Podle ekonomických teorií, které vznikly počátkem roku 2010 pod vlivem řecké krize, mělo snížení schodku zlepšit důvěryhodnost zadlužených zemí, a tím přilákat víc investorů. A investice měly zajistit ekonomický růst.

Bohužel Česká republika může sloužit jako ideální příklad toho, že zmíněná teorie nefunguje, přinejmenším nefunguje v zemích, které se nedostaly do stejně extrémní situace, v jaké bylo před lety Řecko. Větší zahraniční investice se neobjevila, a dokonce i reinvestice starších investorů začaly klesat.

Pokud se snižuje domácí poptávka, jak se stalo vinou úspor v České republice, nemají firmy důvod k investicím, protože k uspokojení poptávky jim bohatě stačí stávající kapacity. Tuto prostou ekonomickou pravdu vyslovil jako úplnou samozřejmost ekonomický analytik odborů Martin Fassmann, a právě tak jednoduché pravidlo se opět osvědčilo.

Teď to na první pohled vypadá, že už by snad bylo možné politiku rdousící národní hospodářství konečně otočit. Třeba jsme to s úsporami přehnali, teď ale můžeme využít toho, že jsme bez dluhů, a najít cesty, jak z veřejných peněz ekonomiku naopak podpořit, případně ji aspoň nechat být. Jenže obrátit kormidlo se v této chvíli nikdo neodvažuje.

Během úsporných let vyčerpala státní pokladna všechny rezervy, navíc nejde vyloučit, že bude nutné vracet desítky miliard eurodotací. Rozpočet na rok 2014 je opět postaven na úsporách, což nakonec odpovídá situaci. Teď bude nutné počkat, až ekonomika nějak sama oživí a zajistí přísun financí do státní pokladny. Z nich pak bude možné hospodářský růst nějak podpořit.

Možná to bude s většího odstupu vypadat jinak, zatím se ale zdá, že bilance úsporné politiky posledních čtyř ukazuje na jednoznačné selhání státu, tedy minulých vlád. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…