Z toho v první řadě vyplývá, že je třeba nejdříve zchladit hlavy. Při mediálních manévrech se totiž vyprofilovaly dvě strany sporu. První z nich je samotné Protonové centrum se svými příznivci.  

Ozařování svazkem protonů prezentují jako zázračně šetrnou alternativu k dosavadním ozařovacím postupům, které jsou prý příliš brutální a zbytečně likvidují zdravou tkáň v okolí zhoubného nádoru. Protonové ozařování se prý dá použít i na některé nádory, kde tradiční ozařování selhává. Zachraňuje tedy pacienty, kteří by jinak zemřeli, anebo celý život trpěli těžkými následky.  

Proti tomu stojí někteří úředníci a odborníci, podle kterých jde o metodu, která je víceméně zbytečná a hlavně příliš drahá. Protonové centrum se ji podivnými prostředky snaží uplatnit a neváhá se soudit se státem, aby ji proplácel z veřejného zdravotnictví. Nejde o nic jiného než tunelování veřejného zdravotnictví.  

Konflikt je vyhrocen do té míry, že se k případu málokdo chce vyjádřit. Velice snadno se může stát terčem obvinění, že je od někoho podplacen, což by při současné úrovni korupčního jednání ve zdravotnictví ani nebylo nic divného.  

Budova Proton Therapy Center
Foto:  Osobní archiv Jiřího Kubeše

Proto je třeba připomenout, že vůbec nejde o složitý případ. Nabízí se nová léčebná metoda, která není v mnoha ohledech vyzkoušená. Mantinely pro její využití proto nejsou jasně stanoveny a zpřesňovat se budou ještě nějakou dobu. Už dnes je však známo a podpořeno uznávanými kapacitami, na jaké nádory se ozařování protony dá použít. Jednoduše řečeno, musí jít o pevné části lidského těla jako je například lebeční baze.  

Protonové centrum nabízí superspecializovanou péči, ovšem obdobná centra už existují, například gama nůž v Praze na Homolce nebo CyberKnife (tedy kybernetický nůž) v ostravské fakultní nemocnici. U těchto center musí schvalovat nezávislé lékařské koncilium každé jednotlivé použití přístroje.  

Stačí se tedy dohodnout na obdobných podmínkách s Protonovým centrem. Dohodu tedy nekomplikují neřešitelné věcné problémy, ale zájmy jednotlivých zdravotnických skupin. Problémem Protonového centra je fakt, že investice dosahuje čtyř miliard korun a peníze se musí prostřednictvím velkých zakázek od zdravotních pojišťoven pokud možno rychle vrátit. Proti tomu stojí státní nemocnice, které by přechodem většího počtu pacientů do Protonového centra přišly o značnou část příjmů.  

Z pohledu pacientů je ovšem finanční zdraví jednotlivých ústavů lhostejné. Vzhledem k tomu, že právě pacienti, respektive daňoví poplatníci platí úředníky státu i zdravotních pojišťoven, mohou také úředníci finanční zájmy nemocnic s klidným srdcem ignorovat.  

Dohodněte se tak, aby současné kapacity přinesly co největší prospěch pacientů. Zadání pro všechny zúčastněné zní zcela jasně. Opravdu nic složitého.