Inflace během nadcházejících měsíců vzroste až k 15 % a po zbytek letošního roku se bude nacházet na dvouciferných hodnotách. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci. K poklesu inflace pod 10 % začátkem příštího roku povede jak odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, tak dosavadní zpřísňování domácích měnových podmínek. Díky tomu bude inflace dál rychle klesat a ve druhé polovině roku 2023 se sníží do blízkosti 2% cíle. Se základním scénářem prognózy, v němž centrální banka nastavuje úrokové sazby za účelem plnění 2% cíle na standardním horizontu měnové politiky nehledě na původ inflačních tlaků, je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny letošního roku a jejich následný postupný pokles od letošního podzimu. Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika základního scénáře jarní prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Při svém rozhodování posoudila zdroje aktuálně narůstajících inflačních tlaků, kterými jsou z velké části silné vnější cenové šoky. Bankovní rada se proto rozhodla zpřísnit měnovou politiku mírněji oproti základnímu scénáři prognózy. Přihlédla přitom mimo jiné k vyznění simulace se vzdálenějším horizontem měnové politiky oproti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB.

Česká ekonomika čelí souběhu mimořádně silných inflačních tlaků, které se promítají do eskalujícího a plošného cenového růstu. Inflace rychle překonává dlouholetá maxima. Na růst spotřebitelských cen přitom tlačí především rostoucí náklady tuzemských firem. Dopad nákladových tlaků je posilován růstem ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. To firmám umožňuje dosud solidní domácí poptávka, přetrvávající slušná příjmová situace a koupěschopnost českých domácností.

Dominantní příčinou zrychlování inflace na začátku letošního roku byla akcelerace růstu regulovaných cen a zvyšující se jádrová inflace. Chvílemi až zběsilým tempem navíc zdražovaly také pohonné hmoty a v menší míře i potraviny. Po skokovém nárůstu počátkem letošního roku se regulované ceny budou dále rychle zvyšovat zejména vlivem pokračujícího zdražování elektřiny, plynu a tepla pro domácnosti. Ke vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Také jádrová inflace v následujících měsících dále zrychlí vlivem výrazného růstu surovinových a materiálových nákladů včetně energií a s významným přispěním imputovaného nájemného. K přetrvávajícímu výraznému zdražování potravin napříč všemi kategoriemi bude přispívat zejména růst cen světových agrárních komodit. Ty se zvýšily i vlivem války na Ukrajině, která je jedním z předních vývozců obilovin. S válkou souvisel i nárůst ceny ropy, který ovlivnil březnové meziroční zdražení pohonných hmot o více než polovinu. Jejich meziroční dynamika zůstane vysoká po celý letošní rok, byť se bude postupně snižovat. Letos i příští rok bude celkovou inflaci zvyšovat také další růst spotřební daně na tabák.

Inflace bude v důsledku uvedených vlivů kulminovat na přelomu letošního jara a léta, kdy se přiblíží 15 %. Následně začne zvolňovat, neboť se zmírní růst dovozních cen i produkčních nákladů a postupně oslabí globální inflační tlaky. Vedle toho se v čím dál větší míře začne projevovat stabilizující vliv dosavadního zpřísňování měnové politiky skrz domácí poptávku. Růst cen ve všech segmentech spotřebitelského koše tak ve druhé polovině letošního roku zpomalí. K poklesu inflace koncem roku 2022 povede i statistický efekt vysoké srovnávací základny z předchozího roku. Inflace klesne zpět na jednociferné hodnoty začátkem roku 2023 a na jeho konci se vrátí do blízkosti 2% cíle.

České firmy čelí již delší dobu sílícímu růstu produkčních nákladů, na němž se významně podílejí problémy v globálních řetězcích, růst cen zahraničních průmyslových výrobců i prudké zdražování dovážených vstupů. K tomu se přidalo podzimní skokové zdražení energií, které bylo koncem února dále umocněno negativními ekonomickými dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Silné proinflační působení dovozních cen však již aktuálně kulminuje a následné zmírnění jejich dynamiky začne brzdit nárůst celkových nákladů ve spotřebitelském sektoru. K rychlému odeznění jejich růstu přispěje stabilizace a následné mírné zlevnění energií a zvolnění růstu zahraničních cen v průmyslu.