Nejde už jen o zásah proti referendu o nezávislosti, kdy na rozkaz centrální vlády policisté a gardisté mlátili účastníky plebiscitu, včetně starých žen. Stovky zraněných jsou dostatečným důkazem toho, kdo jsou zadavatelé násilného řešení. Nynější obvinění vládních a parlamentních představitelů Katalánska je něco, co nepochybně trhá spojení Madridu s civilizovanou Evropu.

Tresty, o kterých se hovoří v souvislosti s premiérem Carlesem Puigdemontem a ministry jeho vlády i předsedkyní parlamentu Carme Forcadellovou a dalšími poslanci snad nemají obdoby i v zemích, o kterých někteří hovoří jako o diktaturách.

Dovedu si představit, co by se dělo, kdyby podobně ke svým politickým odpůrcům přistupoval například běloruský prezident Lukašenko. Vlastně to vím, protože v tomto případě „zásadovost“ Bruselu řadu let poznáváme. Kde jsou sankce proti premiéru Rajoyovi nebo místopředsedkyni jeho vlády a stávající protektorce Katalánska Soraya Sáenzové?