Tenhle výčet by mohl pokračovat do nekonečna, zkusím ale předvést myšlení politiků a je jedno, zda se vydávají za pravici či levici, zájem mají jediný a stejný - být znovu zvolen a občané je zajímají jen jako voliči. Tedy těsně před volbami a bez ohledu na jejich potřeby - tedy těch občanů. Zkusím to na velmi nezajímavém návrhu zákona o odškodnění za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v letech 1948 - 89 bývalým vojákům.

Nevybral jsem  si tento miniproblém (počet osob, jichž by se to týkalo, nepřesahuje pár stovek) náhodou. Jeho osud, postoje politiků, roztodivné námitky - to je podivná kuchyně, v níž se sestavují pravidla pro naše životy. 

Podívejme se tedy na ten návrh zákona.Týká se osob, které komunisté vyházeli z armády v letech 1948 - 1989. V prvních letech jejich vlády to byli především ti, kteří bojovali v 2. světové válce a dopadli pak po válce úplně stejně, ať bojovali na Dukle či u Tobruku, ať byli v domácím odboji nebo bojovali v jiných armádách. Byli to i legionáři z 1.sv. války, vojáci z 1. republiky, příslušníci vládního vojska. V druhé vlně po r.68 byli vyházeni ti, kteří se odmítli podrobit sovětské okupaci. Samozřejmě mezi těmito "vlnami", a to až do konce komunistické vlády, byli vyhazováni další nepohodlní, kteří se jaksi vymkli kontrole. Musíme mít ovšem na vědomí, že tohle se netýkalo jen těch konkrétních osob, musíme si stále uvědomovat, že vládnoucí zvůle dopadala především na rodiny, na děti. A to nezužujte pouze na peníze, šlo především o vzdělání. Děti byly vlastně rukojmí.

Tak tihle lidé (naprostá většina jich už nežije) a nebo jejich vdovy (a ani těch už moc není), by měli podle návrhu zákona dostat malý příspěvek k důchodu.
A jaké jsou námitky politiků? Fascinující, a k mému obrovskému překvapení přicházejí především z pravé strany politického spektra. Ale ono vysvětlení je dost prosté.
V první řadě přichází tvrzení, že tihle lidé si nic nezaslouží, protože sami byli ve straně a mnozí byli i funkcionáři. Ale jaká je tu souvislost, jaký vliv to mělo na podstatu protiprávního jednání, jímž takový vyhazov vskutku byl? A co tím odpůrci zákona chtějí říci? Víme, jak se tento problém řešil v obdobných případech (i když je nechci dávat do stejné roviny, to nelze, ale jde o princip řešení), například u pétépáků či politických vězňů. Odškodnění dostali všichni - ale pokud se zkompromitovali (členství ve straně, práce pro StB a podobně), nevzali je do svých organizací.