Zákon, který stanoví pravidla výběru, jmenování, odvolávání, vzájemných kompetencí a odměňování státních úředníků tomu může napomoci. Ale nemusí. Zákon lze obcházet i nerespektovat. Bude třeba dobré vůle a ukázněnosti samotných politických stran. Koaličních i opozičních, které je kontrolují.
A ještě něčeho bude třeba. Takové odborně zdatné, mravně bezúhonné a politicky zdrženlivé úředníky vůbec mít. Je to reálně dosažitelný cíl? Stoprocentně asi ne, což platí o každé ušlechtilé lidské snaze. Ale v některých zemích (říkáme jim vyspělé) se to snad zatím daří. Přiznám, že teď soudím letmo a zdálky, ale nemohu zapřít dojem, že např. v Německu, ve skandinávských zemích a snad i jinde to funguje. Z četby mám dojem, že i ve starém habsburském Rakousku (v jeho předlitavské části včetně Českých zemí) existovala vrstva vyšších státních úředníků, neúplatných, kteří si loajalitu k státu pokládali za čest.
Filozof Jan Patočka si v jedné starší úvaze posteskl, že se tato vrstva kultivované byrokracie (rozuměj: za první republiky) vytrácí. Pozdější režimy ji zlikvidovaly. – Stojí-li naše společnost o depolitizaci státní správy, měla by usilovat o rekultivaci úřednictva. O vytvoření nové profesní skupiny, která bude mít kromě odborné zdatnosti také svůj étos. Bude potřebovat své obecně uznávané identifikační vzory. Zatím nevím, kde je vzít. Bude to úmorná a zdlouhavá práce. Má-li být korunována úspěchem, bude potřebovat dobu nejméně jedné generace.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
