Václav Moravec v podstatě Alenu Vitáskovou pozval, aby z ní dostal reakci na, pro normálního jedince dost pochybný policejní „nálet“ na její úřad s cílem najít jmenovací dekret Renáty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Slovní přestřelka moderátora a paní předsedkyně mohla zaujmout jen znalce pracovního práva a labužníka řeči a výkladu pokroucených paragrafů. Média v té souvislosti skočila na špek jen oprávněné výtce Aleny Vitáskové, která se také hájila tím, že absence sedmileté praxe v energetice u Vesecké vadí, ale čisté lustrační osvědčení u Andreje Babiše, coby předpoklad výkonu mnohem důležitější vládní funkce policii a dnes už i média nezajímá.

Jenže toto v souboji slov Moravce s Vitáskovou opravdu podstatné nebylo! To důležité se odehrálo o několik minut předtím. V čase, kdy předsedkyně ERÚ otevřeně a důrazně z obrazovky uvedla, že ona a její úřad opakovaně všechny zainteresované, tedy vládu, dotčená ministerstva i poslaneckou sněmovnu, upozornila na jedno obrovské nebezpečí a riziko. Řekla jasně, že obojí pramení z toho, že miliardy korun z české energetiky plynou do zcela neznámých rukou!! Zaskočený Moravec se zeptal kdo že ti příjemci mohou být. Předsedkyně uvedla, že neví, že klidně jednotlivci, domácí, či zahraniční právnické subjekty, ale třeba také politické strany a možná i teroristé! Když je někdo neznámým, může být kýmkoliv. Odezva na takto definované nebezpečí? Podle Vitáskové nulová!