O čem mluvím? Uplynulo čtyřicet let od chvíle, kdy vietnamská komunistická armáda osvobodila Kambodžu od tyranie komunistických Rudých Khmérů, kteří vyvraždili víc než dva miliony vlastních obyvatel. Možná to zní jako paradox, ale bylo to tak. A zatímco mírnější komunisté osvobodili zemi od nejpříšernější komunistické tyranie, jaká kdy na zemi existovala, v OSN Kambodžu nadále – s podporou západních (!!!) zemí – zastupovali Rudí Khmérové.

U příležitosti tohoto čtyřicátého výročí si Česká televize do Událostí, komentářů pozvala spisovatele Jáchyma Topola. Podle České televize Vietnamci Kambodžu nikoli osvobodili, nýbrž dobyli. Prostě šlo o vietnamskou invazi. Korunu všemu nasadil Topol, když hovořil o praktikách Rudých Khmérů:

Jde o příšerný mix této intelektuálštiny – „vyfotíme, zadokumentujeme a pak umučíme“ – mix salonního levičáctví, kde se sní o změnách, protože byli vlastenci a chtěli vyhnat kolonialisty. To se naroubuje na strašnou brutalitu primitivních vesničanů z džungle, kteří se do měst dostali jako ozbrojenci. A vládnoucí komunistická parta jim vysvětlila, že lidé ve městech, kteří mluví francouzsky, nosí brýle a jezdí v autech, jsou nějací lepšolidé, kteří je utlačují. „Jděte a zabijte je.“

Což o to, popsal to víceméně správně, ale jeho příměr s „lepšolidmi“ je – s prominutím – na přesdržku. Proč? Nejen proto, že do kambodžského absolutního, naprosto nepředstavitelného neštěstí zatahuje jakoby naše současné reálie, ale navíc a především na špatné straně. Pokud už ten přiblblý příměr použijeme, tak kambodžskými lepšolidmi byli Rudí Khmérové.