Pokud by došlo k pokračování stagnace v průmyslu, mohlo by to buď znamenat ohrožení výborné výkonnosti v zahraničním obchodu, anebo opětovný návrat do dvoukolejného režimu - tedy těch průmyslových aktivit zaměřených na export, a těch určených na tuzemský trh. Zvláště v případě průmyslu věřme, že vývoj v březnu zkrátka představoval slabší etapu v jinak dobře rozjetém závodě; u stavebnictví poté, co pozvolna dosychá i dozvuk využití evropských fondů za uplynulé období, přičemž to stávající stále reálně nenaběhlo a trh sám neregistruje nijak závratnou poptávku, je však situace nepochybně vážnější.
Ale pojďme jednu veličinu po druhé a začněme těmi, které nám udělaly radost. S nástupem jara velmi pravidelně dochází k tomu, že míra nezaměstnanosti klesá; rozjíždějící se sezónní práce a náběhy nových aktivit vykonávají své. I tentokrát byl meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti mezi březnem a dubnem výrazný (0,4 procentního bodu), čímž tato dosáhla 5,7 % a tak se dostala na předkrizovou úroveň. V evropském srovnání obhájila v březnu dosaženou první příčku s hodnotou pod 4 % na srovnatelné bázi. Pokles míry nezaměstnanosti je současně doprovázen zřetelným "hladem" po nových pracovních pozicích, kterých nyní zaměstnavatelé na trhu hledají více než 124 tisíc; s tím ostře kontrastuje celkový počet nezaměstnaných osob, těsně se blížící 415 tisícům. Zlaté časy tuzemského trhu práce je tak vhodné vnímat s jistou rezervou kontextu očekávaného ekonomického zpomalení, čímž dospíváme zřejmě do oblasti blížící se naplnění jeho nynějších možností.
S ohledem na blízkou budoucnost nelze mít příliš "velké oči"
Do skupiny "vynikající výsledky" lze nepochybně zařadit též březnové saldo zahraničního obchodu, které představuje přebytek ve výši 21,7 mld. Kč (o 4 mld. Kč výše než ve stejném měsíci loni). Na straně vývozu představoval tradiční oporu export strojů a dopravních prostředků, na dovozní straně se zredukovala zátěž působená importem surovin. Za celé první letošní čtvrtletí dosáhla výše přebytku zahraničního obchodu 68,6 mld. Kč, když vývoz vzrostl o 1,5 % meziročně při faktické stagnaci dovozu (-0,2 % meziročně).
A dostáváme se k těm méně lichotivým výsledkům, jež se tentokrát týkají i dlouhodobé opory české ekonomiky - průmyslu. Ten v březnu vzrostl meziročně pouze o 0,6 % a rovněž zde představovalo dopravní strojírenství segment, který nejvíce přispěl k celkovému výsledku a chemický průmysl naopak odvětví, které jej zásadně táhlo - spolu s kovozpracujícím průmyslem - dolů. Ani dynamika nových zakázek (+1,4 %) nemůže být označena za závratnou, takže s ohledem na blízkou budoucnost nelze mít příliš "velké oči". Za celé letošní první čtvrtletí pak tuzemský průmysl vzrostl o slušných, nikoliv však raketových 2,4 % meziročně. A zbývá nám vyložený propadák: stavebnictví. V průběhu celého druhého pololetí jsme na tomto místě varovali, že tehdejší žně a zlaté časy jsou, s ohledem na to, jak je tvořena poptávka po stavebních pracích, neudržitelné. Že však bude tak rychle tak špatně, jsme zřejmě netušili. Stavebnictví v březnu ubralo meziročně značných 12,5 % a za celý letošní první kvartál pak 8,8 % meziročně. Březen již prakticky smazal co se výkonnosti týče dříve doširoka rozevřené nůžky mezi inženýrským a pozemním stavitelstvím. Trh zřejmě oživení stavebnictví sám o sobě nespasí a nezbude než vyčkat reálného spuštění stále štědře dotovaných OP Doprava a IROP v programovacím období 2014 - 2020 či viditelnější obnovy přílivu nových investic na zelené louce, spojených s potřebou vybudování potřebných provozů, aby v tomto sektoru bylo zase lépe. Obhajoba výborného roku 2015 je však již po třech měsících roku letošního nezvratně ztracená.
Petr Zahradník,
poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
