Velmi nejasný a rozpačitý průběh brexitu, jež je alarmující součástí nynější agendy EU sám o sobě. Rozevřený vějíř variant budoucího uspořádání Unie, jdoucí od snad až nerealisticky ambiciózních úmyslů až k těm velmi defenzivním, a potřeba vybrat z nich „tu pravou“, rozhodnout o ní a pak jí v praxi realizovat, též jednoho příliš neuklidní.
A vzpomeneme-li na líté půtky, vytvářející spíše příkopy, než mosty v řadě integračních oblastí (volný pohyb osob, liberalizace služeb, otevřenost veřejných zakázek, snaha omezit daňovou soutěž a postoupit v daňové harmonizaci až unifikaci, postoj k otázkám migrace), rámované pak razantními postupy unijních institucí vůči některým členským zemím, jež se z jejich pohledu „chovají nepatřičně“ (teď čerstvě Polsko, předtím Maďarsko, přičemž i my jsme se občas ocitli na pomyslném koberečku), klidnou a harmonickou tedy předprázdninovou Unii nemůžeme charakterizovat ani při nejbujnější fantazii.
Je tak nad slunce jasné, že v této atmosféře se zkrátka lehce nepracuje. Dochází nadto k přílišné spotřebě limitované lidské energie pro účely udržení Unie alespoň trochu pohromadě, než na to, aby se řešily přednostně rozvojové výzvy, zajišťující její budoucí prosperitu a postup vpřed.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV